Krize demokratického kapitalismu

„Kapitalismus je lepší bez demokracie. Demokracie je lepší bez kapitalismu.“ Tyto dva protichůdné názory zaznívají z různých stran čím dál hlasitěji. Široce respektovaný ekonomický komentátor Martin Wolf se ve své nejnovější knize rozhodl oběma těmto hlasům důrazně oponovat. Krize demokratického kapitalismu nabízí zasvěcené a přehledné zhodnocení příčin toho, proč se dnes svazek demokracie a kapitalismu napíná až k prasknutí, a zároveň jasně ukazuje, proč by odtržení jednoho od druhého znamenalo pro svět katastrofu. Přes všechny své nedostatky – tvrdí Wolf – zůstává demokratický kapitalismus zdaleka nejlepším způsobem společenského uspořádání. Cosi je ale opravdu špatně, růst prosperity se zpomalil a nerovné rozdělení plodů úspěchu mezi nadmíru úspěšnou hrstku a „zbytek“ se nápadně vyostřilo. Plutokraté se stáhli do svých bašt, odkud se vysmívají schopnostem vlád investovat do veřejných statků, potřebných k podpoře příležitostí a udržitelnosti. Sílící vlna autokracie se však nakonec vzedme do výše a přemůže i je. Občanství není pouhý slogan ani romantická myšlenka, naopak: jedině idea občanství nás podle Wolfova názoru může zachránit. Nic nedokáže vytvořit soulad mezi politickou a ekonomickou svobodou lépe než sdílená víra ve společné blaho. V podrobné, fakticky pečlivě podložené analýze dospívá autor k poučení, že je nejen žádoucí, ale přímo nutné, aby se naše ideály a zájmy sladily se zájmem společenství. V sázce je totiž samotné přežití demokracie. Martin Wolf (1946) je od roku 1987 pravidelným přispěvatelem a od roku 1996 hlavním ekonomickým komentátorem deníku Financial Times. Předtím řadu let vykonával pozici vedoucího ekonoma Světové banky a byl členem vedení Výzkumného centra pro obchodní politiku v Londýně. Je řazen k nejvlivnějším ekonomickým publicistům na světě a za přínos k finančnímu novinářství byl v roce 2000 vyznamenám Řádem Britského impéria. Osud západních demokracií Martin Wolf pociťuje ostře osobně: jeho otec musel před Hitlerem prchnout z Rakouska do Anglie, jeho matka, holandská Židovka, pocházela z rodiny těžce postižené holokaustem. Rodinná zkušenost Martinu Wolfovi vštípila ostražitost vůči politickým extrémům a motivovala ho k zájmu o ekonomii. Domnívá se totiž, že chyby v hospodářské politice byly jednou z hlavních příčin druhé světové války.