Křišťály moci – Zrada temného elfa

Nemohu si odpustit a hned na úvod neříct, že autorka je opravdu něco. Tohle je již třetí dílo, (po Synovi pekel), co od ní čtu a jsem prostě znovu nadšená. Snad co nejvíce obdivuji je, jakou fantazií a především smyslem pro vymýšlení názvů, jmen a označení v rádoby Elfštině oplývá. Knížka se naprosto báječně četla. Dělalo mi ale hrozné problémy ji vůbec odložit z rukou. Nikdy jsem nebyla na takové příběhy, kde se vyskytovaly "nadpřirozené" bytosti, ale opak je pravdou. Slečna Burdová jako z mála dokázala, že bych podobné (její) příběhy mohla číst stále a pořád. Skvělé propletení postav, jejich charakter a úděl. Nemám nic proti! Možná by se našla maličkost, a to sice vznešené, ale leckdy dlouhé popisy krajin a všudypřítomné přírody. Vadilo mi to proto, protože následovalo vždy něco, na co se člověk těšil - akce. Prostě zdržovačka. :D Nejvíce mě bavilo sledovat dvojice: Neilin a Arwin, Sorgan a Terien či střety, které měli ať už navzájem či s někým cizím. U Arwina jsem tak trochu tušila kým je, ale nebylo to zklamání, když jsem se utvrdila, naopak. Stále nevím proč a za jich okolností, že... Jsem hrozně zvědavá, jak to bude pokračovat, je toho tolika nevysvětleného a všechno tak zamotané! Prostě velká natěšenost na druhý díl a samozřejmě doporučení. :)

Celou tuhle sérii o Křišťálech moci mám moc ráda a nedám na ni dopustit. Před několika lety mě právě tato kniha přivedla ke čtení ve větší míře a díky ní mě i začalo více bavit. Ve věku, kdy jsem tuhle knihu četla ( kolem 11 - 12 let) jsem si říkala, že knihu o 300 stranách budu číst tak rok :D Ale opak byl pravdou. Za tři dny jsem jí měla přečtenou a neodložila jsem jí skoro vůbec z ruky. Od té doby se k sérii neustále vracím a i když první díl za chvíli budu znát už nazpaměť :D nikdy mě nepřestane bavit. Teď jí čtu už tak min. po 8 a je to stejně kouzelné jako když jsme jí četla poprvé :)