Kříďák

81% Rozhlédl jsem se. Kmeny stromů pokrývaly kresby. Bílí křídoví panáčci. Hýbali se. Hopkali a vrtěli se po kůře, jako by tančili nějaký podivný, ohavný odzemek. Čárky jejich rukou a nohou se zmítaly a mávaly. Neměli tváře, ale já nějak věděl, že se na mě zubí. A ne v dobrém. ____________________________________________________________________ Výborná detektivka. Má sice maličko pomalejší spád, ale je napínavá a zápletka je dobře vymyšlená. Příběh vypráví Ed a střídá se přitom rok 1984 z dětství a rok 2016 v dospělosti. Doporučuji. A bacha na panďuláky!

Po Jámě a Těch druhých má třetí zkušenost s autorkou a musím říct, že mi její styl opravdu sedí a budu ji dál sledovat. Kříďák se mi líbil zatím možná nejvíc, ač je zde méně tajemna a jedná se spíš skoro až o detektivku. Přečetl jsem za pár dní.