Do druhého svazku shrnujícího autorovy dosud napsané povídky zařadil patnáct drobnějších prácí, jejichž dějištěm je Země a „blízký vesmír“. Zde uveřejněné texty pokrývají celé období autorovi povídkářské tvorby, od první otištěné povídky (Pojďme si hrát na hoňku ve sborníku Iva Železného Návrat na planetu Zemi) z roku 1983 až po poslední, kterou jsem napsal v polovině devadesátých let (No difference, Tělesné předpoklady). Hodně povídek v této sbírce má ironický podtext, anebo to jsou satiry na komunistický režim, což byla disciplína, jíž se do roku 1989 věnovali všichni autoři z okruhu CKČ. V tomto ohledu je asi nejlepší povídka Jak jsme si pořídili auto, a satirou je i titulní Královna Šumavy, která poprvé vyšla roku 1988 v antologii Lovci zlatých mloků. Tehdy ji vydalo nakladatelství Mladá fronta a z prací autorů CKČ ji sestavil vynikající redaktor Vojta Kantor (mimo jiné tvůrce slavné edice detektivek Smaragd, tištěných na zeleném papíru). Vojta Kantor se stal literárním patronem autorů okruhu CKČ a zařazením mé povídky Královna Šumavy, byť na sklonku Husákovy normalizace, prokázal odvahu, neboť se jednalo o satirickou alegorii na komunistický režim.