Kostischrány

Tady půjdu asi proti proudu a Kostischrány hodnotím hůře než autorčinu druhou knihu Utonulý kraj. Do strany 90 cca to byla jedna velká nuda, nedokázala jsem se soustředit. Zde je příběh zasazen mezi "obyčejné lidi", nikdo nemá speciální schopnosti. O to více mi připadá nereálné, že mladá holka je hrobnice a zvládá všechny fyzické boje v pohodě. Ale čert to vem, třeba je prostě silná a šikovná (no offence). Tady mi scházela špetka magie, něčeho navíc... Pozitivní je asi to, že se na tak krátkém rozsahu autorka věnuje pouze 2 postavám, když to celé vezmeme kolem a kolem... Čtenář pak má iluzi, že jsou postavy lépe vykresleny, víme, jak se chovají. Jenže ony jsou i zde ploché - a co víc - jsou víceméně pouze "šlechetné" a dělají vše pro rodinné/vyšší dobro. V Utonulém kraji jsou postavy výbornými lháři, vzájemně si nemohou 100% věřit a dokážou svým chováním i překvapit. To se tady neděje. Dále - pokud hledáte spíše hororovější prostředí, sáhněte po této knize. Sice se u scén nebudete bát, ale jsou fakt parádně napsané, živí mrtví jsou určitě čtenářsky přitažliví. Místy se mi úplně promítala před očima případná filmová adaptace. Byla by jistě skvělá. Pokud ale hledáte spíše pohádku s hororovými prvky / převyprávění mýtů, sáhněte po Utonulém kraji. Styl psaní je nepatrně odlišný a sedl mi více. Tady mi postavy byly víceméně ukradené, ty v druhé knize mě okouzlily, přestože nebyly dostatečně propracované. MOŽNÝ SPOILER: 1) Stejně, kdyby s sebou neměli smrtikozu, byli by už tak 10x mrtví :D (O to víc bylo divné, že si smrtikoza sedí v hradu u rance a čeká na Ryn, když se tam mezitím Ellis brání před kostischránami... Ona mu měla z logiky předchozího chování pomoct / příp. z toho důvodu, že všechny kostischrány chodí za ním :-) ) 2) Joo a taky škoda, že jsme se nedozvěděli o utrpení/jak to dopadlo s kostischránami z té podivné vesničky.

Musím říct, že tohle čtení jsem si opravdu užila, i když určitá část byla snadno předvídatelná tak mě celý příběh bavil od začátku až do konce. Autorčin styl psaní mi skvěle sedl a knihu jsem měla přečtenou během chviličky. Seznamování se světem a postavami podává velmi stručně, ale přesto naprosto srozumitelně. Příběhu nechybělo napětí, lehká romantika, skvělá atmosféra ani vtip. I když autorka do příběhu zakomponovala romantickou linku líbilo se mi, že ji nechala na pozadí spíš jen jako takový doplněk a nenarušovala jí děj. I proložení vtipnými scénami bylo velmi příjemným osvěžením. Pokaždé když se na scéně objevila koza tak mě to upřímně pobavilo. Příběh má atmosféru takové mírně strašidelné, dobrodružné pohádky, kde se hlavní hrdinové vydávají zachránit svět. Přesto, že díky tomu může kniha působit jako čtení spíše pro mladší čtenáře tak věřím, že i ti starší si ji užijí. Přestože kniha nedisponuje nijak velkými zvraty tak na hlavní hrdiny při jejich cestě čeká dost překážek, díky kterým je děj nabitý akcí a udrží si vaši pozornost. Námět jako takový mi přišel celkem originální a zaujalo mě zakomponování legend do děje příběhu. Hlavní hrdinové byli sympatičtí i když by si zasloužili maličko více prostoru pro rozvoj. Rozhodně se chystám i na další knihy z pera této autorky a doufám, že jejich čtení si užiju stejně jako Kostischrány, které mohu vřele doporučit. Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Nakladatelství Host.