Prostě třetí díl, který kdyby nebyl, asi o nic moc nepřijdeme. Shrnu několik svých random názorů. Nezaměřujeme se na svět jako takový, natož na Randa coby hlavního hrdinu. Soustředí se na "vedlejší" postavy a jejich vývoj či posun v ději. Kluci jsou super - Matt a Perrin dostali vskutku dost prostoru k tomu, aby ukázali, že mají co nabídnout. Mám z nich radost. Perrinova linka je depresivně temná, tím jak se snaží uzavřít mysl vlkům a to, co se mu zdá - mne opravdu strašilo. Aneb - nesmím to číst před spaním, moje chyba. Matt ukazuje že v něm cosi z vtipálka zůstalo, je miláčkem štěstěny, což je příhodné. Protože když už coby autor nevíte na co to uhrát, uhrajete to na štěstí. Zatím se mi moc líbí a těším se, co ukáže ve čtyřce. Holky mě štvou- to jejich věčné uhlazování sukní a tahání za cop? Některé scény mi přišly dost zbytečné a jo, jsem jedna z těch, který ženský v knihách moc nemusí. Nevím jestli to je tím, že jsou to krávy, nebo tím že já jsem kráva anebo tím, že napsat pořádnou ženskou dá fušku. Není to ono. Možná zase v příští knize překvapí. Ve dvojce to byla Nyneiva, kdo mi udělal radost. V této knize fandím ze všech dívek nejvíce Moirain. Začíná se nám vybarvovat. Egwain, Ellain i Nyneiva mne zklamaly. Ačkoli jejich špionážní linka byla zajímavá, nabídla toho strašně málo. Nějak mne ta jejich linka neuspokojila. Je ale super, že se začaly trošku hádat a na povrch vyplývají rozdílné názory. Vcelku velmi akční díl opět končil epickým výbuchem boje dobra proti zlu. Jestli to budeme dělat díl co díl pokaždé stejně, budu muset snížit hodnocení. Snad si alespoň v jednom díle Rand odpočine. Uvidíme, co ukáže čtyřka a jestli mne přesvědčí v tom v sérii pokračovat hned... spíše to ale vidím na pořádně dlouhou pauzu.

Příběh má výjimečné tempo, je rozehrána spousta dějových linií, které se dál rozvíjí, proplétají a znovu vracejí k začátku. Zkrátka Kolo času se točí a točí. Oceňuji sérii jako dobrou "epickou retro fantasy", kdy příběh pěkně graduje, popisy jsou trochu širší, ale všechny hlavní postavy jsou věrohodné a v žádném případě jednoznační klaďasové. Rand je tentokrát upozaděn, Perrin naopak vystupuje do popředí a vývoj Matta je v tomto dílu až obdivuhodný (dokonce jsem ho občas měla i ráda). Také ženské hrdinky se posunují vpřed, ale jejich stopa není tak výrazná. Poslouchám jako audio a musím Pavla Soukupa opět pochválit.