Kolem dokola

Mám ráda knížky, po jejichž dočtení si řeknu, že tak nějak se vše mohlo stát, že jim uvěřím a přemýšlím o nich. A tato je jedna z nich. Téma bolestné, zpracování skvělé, začtete se od první stránky a pravděpodobně ještě ten samý den dočtete, krátké kapitoly vám nedovolí knihu odložit. Samotný příběh je koncipován z pohledu Zoji, která si, po způsobené nehodě, zakazuje žít normálním životem a poté z pohledu Marka, jednoho ze synů, kterému umřel táta. Je to smutné, bolestné, reálné a velmi čtivé. Už delší dobu pokukuji po knize Símka, baví mě čím dál víc objevovat mladé české autorky, píšou skvěle. V knihovně jsem narazila na tuto vzhledem subtilní, ale obsahem náročnou, výborně, s citem a empatií, napsanou knihu. Nesoudí, tragédie poznamená více životů a každý se s ní vyrovnává po svém. Pro mě uvěřitelně, včetně konce, kterým probleskne kousíček naděje. Anebo ne? Velké doporučení, kdo autorku neznáte, zkuste ji. A Símka už má dva díly, přečtu si je :-).

Zoja je holka s cejchem smrti. Smrti na které se podílela svoji vinou. Dopravní nehoda, při níž umírá jeden táta od dvou kluků. Téměř rok poté se zdá, že se Zoja vyrovnává s pocitem viny. Před všemi možná. Ona sama ale stojí nad propastí. Ztrácí kluka, jedinou přítelkyni i práci. Noční můry, stres a psychika jde ruku v ruce se stavem fyzickým. Problémy intimního rázu drtí Zoju až na dřeň. Marek a Matyáš jsou kluci, kterým Zoja zabila tátu. Dospělí kluci, kteří něco musí vydržet. V koupelně už se zamyká jen máma, aby se vybrečela. Marek s Matyášem jsou akční. Sportovci po tátovi, co umí zapařit i sbalit holky. Je to za nima. A nebo není? Proč je najednou tabu slovo táta a vztek cloumá jedním, tak druhým? Pohoda se smyčkou na krku. Část Marek se mi líbila o něco víc. Chyběla mi možná ještě jedna kapitola. Já jsem spokojená i přesto, že prvotina Símka byla o jeden kočičí fous lepší.