Kim

Autor, první britský nositel Nobelovy ceny za literaturu, se nesmazatelně zapsal do myslí čtenářů zejména pro své pochopení hloubky a krásy orientálního života a schopnost přiblížit je ve svých příbězích. V románě Kim popisuje přátelství mladého Angličana, sirotka po irském vojákovi, se starým asketickým mnichem, změny v jeho životě vyvolané duchovní spřízněností s lámou usilujícím o vykoupení ze začarovaného kruhu života. Kniha zachycuje všechnu bohatost exotické země i stín vrhaný přítomností britské správy.
Rudyard Kipling, (1865-1936), se narodil v Bombaji, kde byl jeho otec učitelem umění a řemesel. V šesti letech se však vrátil do Anglie, kde vystudoval školu určenou k přípravě studentů vojenské akademie. Od vojenské dráhy jej však odvrátil jak špatný zrak tak jeho nezájem. Do Indie se vrátil v roce 1882, aby zde pracoval jako novinář pro časopisy
Civil and Military Gazette (1882-87) Pioneer (1887-89). Povídky, které v těchto letech napsal byly vydány ve sbírce The Phantom Rickshaw (1888).
V roce 1889 se vrátil do Anglie a jeho povídky a básně zde měly velký úspěch. Vydal Life's Handicap (1891), sbírku indických povídek, a básnickou sbírku Barrack-Room Ballads. Poté, co se oženil s Caroline Starr Balestierovou - s níž napsal román The Naulakha (1892) - , se manželé odstěhovali do USA. Zde však nebyli spokojeni a po smrti dcery se vrátili do Susexu v Anglii. V těchto neklidných letech napsal Kipling Many Inventions (1893), The Jungle Book (1894), The Second Jungle Book (1895), The Seven Seas (1896) a Captains Courageous (1897).
Román Kim, který je všeobecně považován za jeho nejlepší dílo, se objevil v roce 1901. Dále napsal ještě historickou knihu pro děti Puck of Pook's (1906) a její pokračování Rewards and Fairies (1910).
Tento překlad je patrně posledním dílem nedávno zesnulé Jaroslavy Moserové a byl dokončen již za její nemoci. Senátorka Doc.MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc. (1930-2006) pracovala také v UNESCO, kde byla od roku 1995 členkou Výkonné rady a v letech 1999 až 2001 zastávala dokonce post prezidentky Generální konference UNESCO. Začátkem devadesátých let působila jako velvyslankyně ČSFR v Austrálii a na Novém Zélandu.
Ve své lékařské praxi se specializovala na popáleniny Do roku 1990 vedla vědeckou skupinu na Lékařské fakultě hygienické UK v Praze, ošetřovala též Jana Palacha.
Pracovala jako scénáristka, ilustrátorka a hlavně překladatelka, její překlady detektivek Dicka Fancise získaly značný věhlas. Napsala několik rozhlasových povídek a hru Takový roztomilý chlapec.