Kde si sa vydala, tam si mlieko pýtaj

Krásná beletrizovaná kronika rodiny autorky doplněná o skutečné fotografie mnohých postáv, které dávají celému dílu další rozměr. Příběh se věnuje několika generacím lidí ve vesnické oblasti. V průběhu čtení se dozvídáme mnoho o životě lidí v té době, jejich možnostech, obavách a řešeních různých situací. Jedná se v podstatě o popis obyčejnosti života, který přežívali podobným způsobem mnohý z našich předků. Byly tam chvíle sounáležitosti, lásky i vlídnosti, také místy závist, krutost a zlo nejhrubšího kalibru. Díky téhle knize si víc vážím všech možností a svobod, které v současnosti máme. U čtení jsem si uvědomila důležitost vzdělání a určitého rozhledu, který když lidé nemají, dopouštějí se ne zrovna dobrých činů i vůči svým blízkým, často v měně výroku „co na to řeknou sousedi“. Kniha je psaná velice emotivně a jak se dnes mnohým zdá, že s lidmi to jde v současnosti z kopce a jsou stále horší, tak myslím, že jsou více méně stejní. Kéž by v srdci měl každý kousek více lásky a soucitu, svět by byl hezčím místem. Děkuji autorce za možnost náhledu do minulosti skrze tuhle knihu a za každý jeden příběh, který v ní pro čtenáře sepsala.

Věřím, že podobných příběhů zažilo v minulosti nespočet našich předků, avšak málokdo asi dokáže přenést vzpomínky do tak krásných, avšak místy bolestivých příběhů. Z knihy je cítit velká pokora, úcta a snaha o pochopení leckterých činů autorčiných předků. Obdivovala jsem, jak v těžkých dobách a v mnoha nelehkých situacích neztráceli víru, naději a především, alespoň někteří, touhu odpustit.