K čemu je dobrá válka?

K čemu je dobrá válka? Zdánlivě jednoduchá otázka. Jak autor v knize ukazuje, existuje na ni stejně jednoduchá odpověď. A možná pro mnohé překvapivě ta odpověď nezní „k ničemu“. Na stránkách knihy autor rozvíjí argumentaci, že válka paradoxně pomáhá svět dělat bezpečnějším (samozřejmě ne všechny typy válek dělají v konečném důsledku svět bezpečnějším, viz autorovi úvahy o produktivních a neproduktivních válkách, více v knize samotné). Autor svým vyprávěním podstupuje epickou cestu napříč časem. Od pradávných dob prehistorie, doby kamenné, přes první státy na blízkém východě, na území úrodného půlměsíce, přes známé říše světových dějin v různých koutech světa až po moderní dobu 20. a počátku 21. století. Na značném množství příkladů se snaží ukázat, že války ve svých důsledcích skutečně v minulosti vedli k bezpečnějšímu světu. Posledních několik kapitol věnuje roli a smyslu světového globálního policisty, roli, kterou v minulosti zastávala Velká Británie, a nyní zastávají Spojené Státy. Autor nutnost existence pozice globálního policisty napříč knihou obhajuje. Kniha je psaná velice čtivě. Autorův styl je zábavný, místy až s lehkým nádechem irone. Jednoznačně doporučuji všem, kteří se zajímají o historii, ale též o současný stav světa. Úplný závěr se však opravdu příliš nepovedl. Autor se zde pokouší o jakousi futuristickou vizi nejbližších desetiletí. Kromě faktu, že čtivost a zábavnost v poslední kapitole zcela mizí, v podstatě jsem se musel přemáhat, abych nepřeskakoval odstavce, z celého závěrečného textu jsem měl pocit, že autor vlastně ani tak moc nevěří tomu, co tam píše. Je to až příliš neutrální, bez nějakého jednoznačného závěru. I přes tuto drobnou vadu na kráse si však kniha bezesporu zaslouží plné hodnocení.

Výborně zpracovaná kniha o válkách, jejich úloze v lidské společnosti, o násilí a o budoucnosti lidstva ve smyslu sebezničení nebo ukončení válek. Autor nastudoval obrovské množství materiálu a velmi seriózně se zamýšlí nad příčinami válek v dějinách lidstva, proč je po celou historii člověka přítomno násilí a jak se vyvíjelo s dobou a národy. Na otázku v názvu knihy odpovídá v podstatě v tom smyslu, že produktivní válka (která vytváří větší organizované společenské celky) je vlastně dobrá, protože ve větší společnosti narůstá potřeba lepší organizovanosti a dodržování zákonů, což přináší snižování míry násilí a prosperitu společnosti. Autor uvádí množství studií a výzkumů, které dokládají, že v těch největších říších starověku, středověku i novověku vždy míra násilí znatelně ubývala na rozdíl od epoch, kdy mezi sebou jednotlivé národy a menší územní celky nepřetržitě válčily (neproduktivní války - společnost se spíše drobila a zákony se nedodržovaly). V knize je plno velmi zajímavých poznatků a myšlenek - ale ne vše od autora přijímám bezvýhradně. Např. jeho tvrzení o stále rostoucí prosperitě lidstva v moderním věku je nepřesné: svět sice stále bohatne, ale bohatství se shromažďuje ve stále menší vrstvě obyvatel. Jestliže se dnes udává, že polovinu bohatství světa vlastní jen 1 % obyvatel světa, znamená to, že 99 % obyvatel světa v podstatě nebohatne. Rovněž autorova vize USA jako spasitele lidstva před sebezničením je dle mě přehnaná. Ano, USA sice sehrávaly a stále se snaží hrát jakousi roli světového "globocopa", ale zároveň pro své cíle velmi často sami zneužívaly a zneužívají své postavení a vyvolávají po celém světě napětí, války a vlny násilí. Na rozdíl od autora nevidím budoucnost světa v posilování a udržování USA v roli světového policajta. Každopádně je Morrisova kniha velmi inspirující čtení, které mi ukázalo množství zajímavých hledisek o historii lidstva a jeho válek. 90%