Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
80%
(104 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
14.10.2019
8
Líbila se mi ta kniha? Šmuelovsky odpovídám: "Ne. Nevím. Ano. Ano, moc."
Šmuel, jehož trup, věčně stíhal popředu jdoucí hlavu, fialkovým parfémem vonící Atalja, starý ošklivý přemýšlivý Wald... Jejich osudy, třebaže postupně odkrývané v poklidném toku románu, jsou tragické. Tragický je osud Ataljina otce, který snil o nekonfliktním soužitím Židů a Arabů. Tragický je osud jejího muže. Tragédií je i...
Líbila se mi ta kniha? Šmuelovsky odpovídám: "Ne. Nevím. Ano. Ano, moc."
Šmuel, jehož trup, věčně stíhal popředu jdoucí hlavu, fialkovým parfémem vonící Atalja,...
Líbila se mi ta kniha? Šmuelovsky odpovídám: "Ne. Nevím. Ano. Ano, moc."
Šmuel, jehož trup, věčně stíhal popředu jdoucí hlavu, fialkovým parfémem vonící Atalja, starý ošklivý přemýšlivý Wald... Jejich osudy, třebaže postupně odkrývané v poklidném toku románu, jsou tragické. Tragický je osud Ataljina otce, který snil o nekonfliktním soužitím Židů a Arabů. Tragický je osud jejího muže. Tragédií je i její život - v dětství nemilována, ve zralé dospělosti smířená/nesmířená se svým osudem, až cynická. Tragický je i osud Jidáše, v pojetí, v němž ho vidí Šmuel a Wald, vlastně ještě tragičtější než je tradičně vnímán.
Z tohoto podhoubí vyvěrají hluboké, a ač se obávám, že pravdivé, velmi pesimistické úvahy: Třeba ta o společenských změnách: "Tragédie lidstva netkví v tom, že pronásledovaní a zotročovaní touží získat svobodu a narovnat záda... Ne. Zlo se skrývá v tom, že otroci ve skutečnosti tajně sní o tom, jak budou sami zotročovat ty, pod jejichž bičem dosud trpěli. Pronásledovaní prahnou po tom stát se pronásledovateli. Sluhové se opájejí představou, že se stanou pány." (str. 189). Nebo: "Téměř všichni projdou životem od narození až do smrti se zavřenýma očima. Kdybychom je na jediný okamžik otevřeli, vydral by se nám z hrdla strašlivý řev a křičet bychom nepřestali. Jestliže ve dne v noci nekřičíme, znamená to, že máme oči zavřené." (str. 173)
Jenže svět a život nejsou černobílé. I tady Šmuel (a s ním i my, čtenáři) čte, co mu v dopise píše jeho sestra: "Možná je už načase, abys konečně přestal hledat nějakou neexistující pravdu a začal skutečně žít." (str.140) A sama vyhořelá Atalja mu (i nám) dodává sílu: "Celý svět je plný medu. A ten čeká jen na tebe." (str. 241)
Líbila se mi ta kniha? Ano, moc.
Číst více
Číst více
1.4.2017
8
Vysoce si cením a vážím tu neutuchající autorovu snahu přispet svým dílem k objasnění, vysvětlení, porozumění, vzájemnému pochopení konfliktů, rozporů, animozit, historicky dané i nově nabyté nenávisti, zášti - nejcitelnějších projevů, které jej od dětství v jeho zemi obklopují a s nimiž se další a další generace izraelských spisovatelů, myslitelů, politiků, studentů ... musejí opakovaně potýkat. Ale...
Vysoce si cením a vážím tu neutuchající autorovu snahu přispet svým dílem k objasnění, vysvětlení, porozumění, vzájemnému pochopení konfliktů, rozporů, animozit,...
Vysoce si cením a vážím tu neutuchající autorovu snahu přispet svým dílem k objasnění, vysvětlení, porozumění, vzájemnému pochopení konfliktů, rozporů, animozit, historicky dané i nově nabyté nenávisti, zášti - nejcitelnějších projevů, které jej od dětství v jeho zemi obklopují a s nimiž se další a další generace izraelských spisovatelů, myslitelů, politiků, studentů ... musejí opakovaně potýkat. Ale jako čtenář, který není ani žid ani křesťan, ani Žid ani Arab nemohu, nedovedu, nedaří se mi porozumět, proč ti lidé už dvě tisíciletí tak blbnou, když ta mnohá staletí jejich konfliktů jim i celému světu už jasně prokázaly, že jejich spor nemá a nikdy nebude mít ani řešení ani vítěze, ale má pořád nové a nové poražené, zabité, zoufalé .
Případů, kdy spisovatel vytvoří beletristický příběh jen proto, aby vložil postavám do úst své politické, občanské či filozofické názory, pochyby, výkřiky, proklamace, rady, poselství - takových je hodně. Tuto knihu považuji z množiny podobných modelů za málo zdařilou - postavy a celá (hodně chudičká) dějová linka jejich kontaktů mi připadají umělé, nepravděpodobné, neživotní. Fyzická a názorová charakteristika všech postav mi neladí s jejich "výroky" - nikdo z nich normálně nemluví, jenom pronášejí vyhlášení, poselství, obžaloby, obhajoby ... A jedinou úlitbou pro posun ději v čase je opakované mazání sýra či marmelády na chléb.
Jako eseje na téma "křesťanství versus judaismus", "Izrael a Palestina spolu či proti sobě", "moderní civilizace či setrvávání ve staletých mýtech" - to ano, to je zajímavé. Ale jako román - ne, ne, ne.
Číst více
Číst více