Hostina smutku

Mne se tato kniha (ctena v ramci ctenarske vyzvy 2018 - Kniha o jidle) velice libila. Moji "stari znami" (z Knih Roberta Gravese a Jarmily Loukotkove Tiberius, Livia, Claudius a jini) jsou stale temi, kteri tu tahaji za nitky, ale tentokrat nejsou hrdiny hlavnimi. Cely pribeh tentokrat vypravi prosty otrok Thrasius, ktery se brzy diky svemu kucharskemu umeni stane nepostradatelnym pro sveho pana - velkeho gurmana. Do vyzvy se kniha hodila dokonale, v knize se neustale vari (az jsem po nocich, kdy jsem knihu cetla, dostavala velky hlad), jidlo je nastrojem pro ziskani prizne (nebo dokonce moznosti jak ziskat vysneny titul Ceasarova gastronomickeho poradce), vysnene svobody nebo mozneho zatraceni. Souhlasim s tim, ze Ja Claudius od Gravese to neni, ale i tak je na prvotinu kniha velice dobra. Vahala jsem mezi 4 a 5 hvezdickami - nakonec davam 5 - hrdinove mi prirostli k srdci, pribeh byl napsan svizne ... a priznavam se, ze chci knize trochu zvednout zatim spatna % - podle me si zaslouzi vic. Ps. Neda mi to nevyjadrit se k predchozimu komentari EDIT toto vyjádření mazu - zmiňovaný komentář byl odstranen

Veliká škoda, že tahle kniha se nedočkala zasloužené pozornosti. Je to totiž strhujicí obraz starověkého Říma z pohledu otroka Thrasia na nešťastný život a hlavně na vybraný jidelníček jednoho z nejmarnotratnějších mužů tehdejší společnosti. Marcus Gavius Apicus je zachycen současníky v nelichotivém světle, ale jak to bylo doopravdy? A kdy skutečně žil? Můžeme se jen orientovat podle skutečných osobností, které okrajově vystupují v knize Crystal King. Ať už je to jak chce, je podle historiků prvním autorem kuchařské knihy O umění kuchařském. Autorce se podařilo mistrně propojit osud Seiana a Apicia. Děj je opravdu napínavý a tragický. Recepty můžeme vyzkoušet, ale bude nám chybět silphium, které přidávali Římané a před nimi i Řekové do téměř každého pokrmu a byli tímto kořením doslova "posedlí". Rostlina Silphium rostla pouze na malém území dnešní Libye a nikdy se jí nepodařilo pěstovat někde jinde. Gram rostliny se prodával za gram zlata. A tak kvůli mlsným jazykům bylo silphium doslova vyjedeno. Vědci se dnes domnívají, že roli hrála i změna klimatu. Poslední kořen byl údajně věnován Nerovi. Doporučuji tuhle zapadlou perlu milovníkům historie, vaření a krásných, ač fiktivnich příběhů s historickými prvky všemi hvězdami.