Hlasování nohama

Náš svět se zmenšuje, Evropa se mění, lidstvo degeneruje a blbne ve jménu ušlechtilých ideálů ignorujících realitu. Co kdyby někdo (soukromá osoba) otevřel "rasistickou, fašistickou, červí díru do prdele", jak to nazvala jedna z hlavních postav povídky, a tam začal budovat Anglii podle svých podmínek? Časově omezená nabídka k přesunu se vztahuje na bezúhonné lidi perfektně ovládající angličtinu, pokud ovšem nejsou politici, euroúředníci, bulvární novináři, herci a štáby mýdlových oper, odboráři, členové neziskových organizací, městští strážníci... a tak dále. Některá pravidla jsou rozumná, část omezení směšná, ale je to šance na nový start, nezatížený starými, zřejmě nevratnými chybami. Hamilton předpokládá znalost poměrů, nesoudí, nelítostně tepe všechny strany konfliktu. Musela bych přinejmenším nějakou dobu žít ve Velké Británii, abych měla šanci na utvoření relativně objektivního názoru. Téma je každopádně velmi silné a zasloužilo by rozvést více do hloubky, zahustit, rozkošatět. Nejednoznačný, useknutý závěr nepřekvapil, na těch pár stranách se stěží dalo něco vyřešit, pouze mlhavě naznačit.

Lákavá jednohubka z dobrého těsta, zdobená mnoha ingrediencemi, které se navzájem přebíjejí. Sousto je natolik miniaturní, že nelze vychutnat a posoudit. Líbil by se mi větší krajíc.