Graffiti rules

Praha, konec devadesátých let. Přes den gympl, po nocích spreje, hospody, kluby a město, které čeká, až na něm někdo zanechá svou značku. Ještě neexistují sociální sítě ani chytré telefony. Zato existují noční tramvaje, zakouřené hospody, kluby, opuštěné továrny, spreje v batozích a studenti, kteří mají pocit, že svět dospělých je jedna velká chyba. Petr a Michal žijí graffiti, muzikou a představou, že žádná pravidla neplatí navždy. Petr a Michal patří k partě gympláků, pro které je graffiti víc než zábava. Je to způsob, jak dokázat sobě i ostatním, že něco znamenají. Jenže vedle nočních akcí existují také holky, škola, rodiče a vztahy, které se nedají opravit další vrstvou barvy. Tomáš vede gymnázium, kde si učitelé se studenty tykají a kde se svoboda bere vážně. Věří, že mladí lidé nepotřebují tolik zákazů jako důvěru a prostor k vlastnímu rozhodování. Jenže zatímco se snaží zachraňovat svou představu školy, rozpadá se mu rodina i život, který kolem ní vybudoval. Petr, Michal, Pavla, Klára, Laďka, Tomáš a další. Každý má své sny, své průšvihy a svou představu o tom, co je správné. A ne vždycky se jejich příběhy protínají tak, jak by si přáli.

Drzý, syrový a černohumorný generační román o dospívání, lásce, přátelství a dospělých, kteří si se životem často nevědí rady o nic lépe než jejich studenti. Graffiti rules je syrový, ironický, místy absurdně komický a jindy docela bolestný román o dospívání, přátelství, lásce, svobodě a odpovědnosti. Nesnaží se své hrdiny omlouvat ani vychovávat. Nechává je mluvit jejich vlastním jazykem, chybovat a nést následky.
Právě z tohoto světa později vznikl film Gympl. Kniha je jeho literární předlohou, ale film není doslovný a neobsahuje část dějovýc linek knihy. Knížka má více postav a zachycuje také svět učitelů a rodičů, který ve filmu zůstal z velké části stranou.