Generace

Pokud Vás upoutal a líbil se Vám - stejně jako mně" první díl české sci-fi série "Generace", a jste stejně tak zvědaví na to, jakým směrem se dál posunuly osudy hlavních hrdinů, určitě si nenechte ujít i druhou epizodu s názvem "Panika" od autora Martina Koláčka. Kolonizační loď "Generace" se po více než tisíci čtyřech stech letech pomalu a jistě blíží ke konci své cesty, a to k jediné vhodné planetě s názvem "Libre 4". Je však o pravdu vhodná pro osídlení lidi, anebo je naopak toxická a nevhodná k jejímu obývání? Stejně jako v prvním díle, tak i v této druhé epizodě kolonizační loď Generace, jež ustála blížící se smrtící katastrofu, se i nyní potýká s novými problémy, které je nutné co nejdříve vyřešit, a zabránit tak možné hrozící vzpouře. Ústřední postavou tohoto dílu je dvanáctiletý chlapec jménem Tarrie, který se připravuje na zkoušky na inženýra, a pokud se mu podaří je úspěšně složit, ovlivní to tak zbytek jeho kariéry a jeho dosavadní život. Je to pro něj obrovská výzva, u které se bojí, že neuspěje a selže. Každopádně to Tarrie nebude mít lehké, neboť se mu poslední týden před zkouškami objevuje jeden a týž sen, v němž se mu zjevují pomyslní lidé z budoucnosti a varují ho, že je "Libre 4" neobyvatelná. Každou svou nečekanou návštěvou mu zasazují do hlavy myšlenku, že kolonizační loď generace nesmí na planetě zastavit. A dle mínění oněch "modrých mužíčků" je jeho osudem sabotovat motory "Generace" tak, aby loď nemohla zastavit na planetě Libre 4, a místo toho pokračovala v letu dál, a vyhnula se tak kolonizaci této planety. Tarrie si myslí, že tyto sny a halucinace vypovídají o jeho špatném psychickém zdraví, a když nakonec skončí v nemocnici, poddá se nevědomky této své "vnitřní panice". Ještě štěstí, že v čekárně psychologa narazí na stejně starého chlapce Seamuse, psychologa-amatéra, jež se ze své "panické ataky" snaží již po deset let léčit sám a osvojovat si metody, které mu pomáhají tyto těžké a náročné "psychické" stavy zmírňovat nebo utínat hned v zárodku. O své vlastní zkušenosti se dělí s Tarriem a stává se jeho pomyslnou "životní kotvou", která ho navrací zpět do života, a pomáhá mu čelit jeho halucinacím a panickým atakám. A právě zde si mi nejvíce líbila slova Seamuse, jež hovořil jako člověk, který opravdu ví, o čem mluví, a ví, čemu a jak přesně kdysi sám čelil, a dokáže svými nevtíravými radami nezištně pomoci. Jsou to výroky a velmi silné myšlenky stojící za další zamyšlení se např. "Jde o to, že nemáš pro vesmír takovej význam, abys byl nenahraditelnej... Nic nemusíš a nikomu nic nedlužíš! Vesmír se bez tvé účasti obejde..."" anebo "Základ je, že neřešíš budoucnost, ale žiješ den za dnem!" Zároveň se mi opět líbily velmi trefné a leckdy i úsměvné popisy osob jako "Tvrdohlavá, že by mohla svou hlavou rozbíjet zdi." či "Nejste zelený mozek. Máte vlastní myšlení!" A v neposlední řadě za zmínku určitě stojí i charakteristika obyčejné vody objednávané na baru tj. "Přefiltrovaná moč", "Přečištěný chcanky"... Pevně věřím, že na tento příměr si vzpomene každý čtenář pokaždé, kdy si bude sám v restauraci objednávat džbánek vody.... Ale to jsem malinko odbočila. Zásadním problémem celého příběhu nejsou oni tři modří mužíčci ze sna, ale politické pletichaření, které může vést k obrovské vzpouře a nezákonnému černému trhu s kvalitní zeleninou a ovocem. Ovšem nebyla by to soudružnost samotné "Generace", jež by díky společnému tahu za jeden provaz nakonec nezachránila pomyslné životy lidí, jímž hrozilo, že se nechají velmi lehce strhnout k manipulacím. Dokáže společný a pro lidi velmi přínosný tajný projekt spojit všechny lidi napříč všemi sektory, a to i navzdory politickým ambicím "velkých šéfů"? Tak o tom všem je druhá epizoda s názvem "Panika". A k do ví, možná nejlepší je počkat s řešením problémů do chvíle, kdy nebude už tak urgentní...