Generace

Je libo nějakou českou sci-fi sérii, která by vás lehce vytrhla z každodenní rutiny a všednosti? Ano? Tak určitě zkuste sáhnout po první epizodě ze série "Generace" s názvem "SEDMDESÁTÁ GENERACE" od autora Martina Koláčka. První epizoda sleduje převážně osudy hrdinů z kolonizační lodě "Generace", která se po tisíci čtyřech stech letech konečně blíží k cíli své cesty, exoplanetě Libri 452b. Do slavnostního zahájení brzdícího manévru zbývá už jen několik málo měsíců. Jenže brzy se ukáže, že vesmír není zdaleka tak prázdný, jak se doposud jevil, a cesta k cíli se může malinko zkomplikovat..., ale to už trošičku předbíhám. Díl s názvem "Sedmdesátá generace" začíná v březnu 2045 vysíláním pořadu Teleskop, kde probíhá napjatá diskuze mezi ambiciózní moderátorkou Margareth a jejím hostem jménem Robert Karlsson, coby vystudovaný astrofyzik, který na Harwardu dělal doktorát na téma kolonizace exoplanet, a poté pracující pro Evropskou vesmírnou agenturu. Nyní byl však jmenován vrchním vědeckým pracovníkem projektu "Generace", ostatně dalo by se s nadsázkou říct, že je otcem celého tohoto projektu, a navíc i člen samotné posádky, jež bude vyslána do vesmíru, aby prostřednictvím dalších pokračujících generací zajistili přežití lidstva na vzdálené exoplanetě. Měla to být jakási pojistka pro lidstvo, že nevyhyne. Vše bylo do posledního puntíku naplánováno, propočteno, a zdálo se, že je nic nemůže překvapit. "V projektu Generace se jedná o experiment ve všech ohledech. Jsou vytvořena pravidla, která umožní nové mini-civilizaci přežít ve zdraví a bezpečí příštích tisíc pět set let. Model, který k tomuto účelu vznikl, je založen na nejnovějších studiích v oblastech sociologie, historie, ekonomie a antropologie. A z nich jasně vychází, že společnost do tisíce osob může fungovat bez peněz. Jestliže se mýlíme a oni si během těch stovek let vytvoří monetární systém, je to jejich věc...." V úvodu je tedy velmi stručně, ale zato dosti výstižně popsáno, za jakým účelem byl tento projekt vytvořen, a co je jeho hlavním hnacím motorem a motivací, díky čemuž se náhlým radikálním skokem ocitáme až v roce 3390, někde hluboko ve vesmíru na misi onoho projektu, kde se i začíná odehrávat náš stěžejní příběh. Ústřední postavou je dvanáctiletá dívka Dania, která je nemanželskou dcerou prezidenta Generace, a aby toho nebylo málo, zdá se, že je i věčná potížistka, jež to chce svému otci, pokud možno vždy a za každé situace pěkně zavařit. A proč by ne? Stejně ji nemá zrovna dvakrát v lásce... Jejím nejlepším kamarádem je mladý inženýr Tariem, s nímž provádí veškeré lumpárny, a jako správné děti se nejen navzájem pošťuchují, ale i vyhledávají společné výzvy a dobrodružství. Není tedy divu, že se jednoho dne vydávají ze svého prestižního sektoru B na výpravu do nejodlehlejší části lodi, s příznačným názvem "Gaza". Je to oblast, o které většina lidí a mládeže mluví pouze šeptem, protože v sobě ukrývá určitou dávku tajemství. a neznáma... To so zde však objevili, může ohrozit zdar mise a přežití celé tisícičlenné posádky "Generace". Je zřejmé, že aby mohla být uskutečněna záchrana a mise tak mohla pokračovat ke svému cíli, budou muset mnozí mnohé obětovat, jiní si sáhnout na dno své duše, sebrat odvahu a být urputní a nebát se vyjednávat i za cenu, že ti, co by měli při vás stát, vám hází klacky pod nohy. Dania nechtěla dělat politiku jako její úlisnej papínek, ale to ještě netušila, že bude muset využít svých diplomatických schopností, aby zachránila nejen svou tetu, ale ve směs i celou Generaci.... Povede se jí přesvědčit Radu, aby Lexei zachránily, anebo raději dají přednost slavnosti zapnutí motorů? Ostatně na každém životě přeci záleží a oni by přece neměli nikoho nechat jen tak na holičkách.... anebo snad ano? Tak o tom si už musíte přečíst sami.... Kniha je napsaná velmi čtivou a chytlavou formou. Autor se nebojí používat nové výrazy, jako např. "trigruje", "laskování", "esajment" či "politické šajby". Moc se mi líbí, že zde nemusí být ani vysvětlen význam těchto jednotlivých slov, neboť v samotném kontextu celého textu je jasné, co je oním slovíčkem myšleno. Zároveň tu nechybí velmi originální a úsměvné narážky jako "Půjdeš do Gazy ne po svejch, ale v bedně." či "Mám tvoje sliny až za krkem" či "Zubama fakt lano nepřežužlám". Dále jsou tu požita fancy slova" jako "pilnej študentík", či "sladkobolný pindy" a podobně, která nevšedním způsobem obohatí "použití krásné češtiny. Navíc dialogy dětských hrdinů jsou psány hovorovou češtinou, čímž se více přibližují obyčejnému čtenáři. Díky skvěle popsaným jednotlivým dobrodružstvím máme možnost obě děti, Tariema a Daniu, lépe poznat, a to jak jednají, jaké mají silné a slabé stránky, čeho se bojí, ke komu mají silné vazby, a hlavně jak smýšlejí. Kniha je moc hezky zpracovaná a určitě stojí za přečtení. Autorovy knihy jsem si já osobně moc oblíbila, a to především pro práci se samotným textem a využitím všech možností jak ukázat, že čeština je naprosto krásný a důmyslný jazyk, s kterým si lze krásně vyhrát. A třešničkou na tom všem, je, že všechny doposud napsané příběhy mají v sobě jisté skryté poselství a stěžejní myšlenky, jež vybízí čtenáře k dalšímu zamyšlení, a ani u "Sedmdesáté generace" tom není jinak.

Ten, kdo měl již možnost seznámit se s předchozími dvěma epizodami české sci-fi série "Generace" od Martina Koláčka, určitě by si neměl nechal ujít další volné pokračování tj. Epizoda 3. Podezřelé úmrtí chemika Prexiona " a pustit se tak do pátrání spolu s hlavní hrdinkou Lexeou. Ostatně tváří obálky třetí epizody je právě Lexea, jež dostane na starosti vyšetřování podezřelého úmrtí chemika Prexiona, ale to již malinko předbíhám. Celý příběh začíná v den jednoho z nejdůležitějších a nejoblíbenějších svátků, které se na Generaci slaví coby výročí startu, připadající na 30. ledna. "Zatímco Vánoce nebo Velikonoce zajímají jen část posádky, která tyto svátky považuje za své kulturní dědictví, Den startu se týká úplně všech. 30. ledna každý, kdo není v práci absolutně nezbytný, dostane volno. Celý den probíhají oslavy, umělecká představení, a také nezbytné politické projevy, parazitující na vysoké koncentraci lidí ve veřejném prostoru. Pro děti od šesti do jedenácti let je připraveno každoroční hledání pokladu. Celý den budou luštit hádanky zobrazované světelnými efekty na zdech, díky nimž se budou přibližovat k cíli. Poklad, jímž je stavebnice, z níž lze postavit model Generace, bude moci najít jen jeden, na sladké odměny za jednotlivé hádanky ale dosáhnou všichni. A pak, po druhém stmívání lamp, začne zábava, na kterou se většina dětí, ale i dospívajících, těší nejvíc. Noc se zábavní pyrotechnikou tzv. noc petard." Na tuto noc se se však nejvíce těšila Dania a Tarie, jež si jí chtěli užít naplno. Bohužel, kde se tito dva objeví, většinou lze čekat nějakou pohromu a namočení se do nějakých problémů. Nebylo tomu ani teď, neboť co může být větší zábava, než porušovat pravidla a jít až za pomyslnou hranu zákona... Není tedy divu, že po domácku připravenou pyrotechniku použijí v místě, kde je přísně zakázána, čímž nechtěně a nevědomky způsobí havárii s těžko vyčíslitelnými škodami.... anebo to všechno bylo úplně jinak, a někdo se to snaží na mladou dvojici hodit? Lexeu však netrápilo, co dělá její neteř Dania po nocích, a to i za předkpokladu, že by prováděla něco na hraně zákona. Zastávala totiž názor, že děti mají zlobit, jinak s nimi něco není v pořádku. A puberťačky dvojnásob. Ve stejném okamžiku je na jiném místě objevena mrtvola kontroverzního chemika Prexiona, kde je hned na první dojem zřejmé, že se nejedná o úmrtí přirozenou cestou, ale že chemikovi někdo malinko pomohl z tohoto světa. Ale kdo to mohl udělat, a jaký k tomu měl důvod? Tak na to už musí Lexea přijít sama. Nebude to jednoduché, neboť prohnilé podhoubí Generace si žije svým vlastním životem a intrikami, jimiž se bude muset při odhalování vraha prokousat, a hlavně se nenechat zastrašit lidmi, jež jsou u moci a vůbec se jim nelíbí, kam Lexea všude při vyšetřování strká svůj nos. Aby dostala skutečného vraha, bude muset být ještě hodně opatrná, aby se jí něco nestalo. Odhalí jeho skutečnou tvář a hlavně skrytou motivaci? Tak o tom si už musíte přečíst v třetí epizodě české sci-fi série. Třetí díl je o nerozlučném přátelství Daniy a Taria, kteří i když tropí společné klukoviny, tak když jde do tuhého, stojí vždy při sobě a jsou si vzájemnou oporou. Nechybí tu však ani závist, touha po moci, uznání a bohatství, díky kterému jsou lidé schopni dopustit se manipulace, korupce a i samotné vraždy. Podezřelé úmrtí chemika Prexiona není jen sci-fi povídka, ale i příběh s detektivní zápletkou, kdy se krůček po krůčku dostáváte k loutkaři, jež tahá za pomyslné nitky loutek. Nechybí tu humor a o hovorové a úderné až úsměvné hlášky tu není nouze. Člověk si je hned oblíbí a stanou se jeho srdeční záležitostí např. jedna nezapomenutelná hláška "Mám ucho jako satelit!". Na další díl "Generace" jsem se moc těšila a opět mě další příběh z této série zahřál na duši. Velmi čtivé a oddechové čtení, které vám ne-jednou vykouzlí úsměv na tváři.