Endymionův vzestup

Svou upovídaností až zbytečně špalkovitý závěr série, který mne po skvělém předchozím díle pravda trochu zklamal. Přitom našlápnuto bylo. Žánrový kouzelník Simmons, měl pro Endymion pár skvělých nápadů, kterými se mu povedlo osvěžit klasické dobrodružné sci-fi. Pro Endymionův vzestup měl zdá se těch nápadů mnohem víc, jen už nejsou tak skvělé a žánr klasické dobrodružné sci-fi se mu tím povedlo zase trochu unavit. Asi ten "nejzdařilejší" unavovač byla celá filozofie "Prázdna, které spojuje", kterou měl autor tu potřebu rozepsat (natáhnout) do zdlouhavých dialogů, a přednášek, jež ve výsledku nejsou příliš poutavé a ani zrovna nutné a působí tedy jen jako vypínáky pozornosti. Škoda i samotného Raula, v posledním díle je méně dobrodružný, ale více romantický, naivnější a v mnohých prozřeních zůstává kus za čtenářem. Výsledek byl tedy pro mne tak trochu čtenářský boj, ale nutno dodat, že v mých očích ne zrovna zdařilý závěr celé sérii na velkoleposti příliš neubírá.

Musím říct, že z celé série či tetralogie je tato kniha nejtlustší a za mě bohužel i nejnudnější. Takřka po celou dobu čtení jsem byl přesvědčený, že budu hodnotit 3*, ale strhující závěr, posledních cca 100-150 stran, můj dojem vylepšil na 4*. Úvod knihy dokázal navnadit, prostředek byl až na pár výjimek jen (podotýkám, že pro mě, ostatní čtenáři to mohou vnímat jinak) zdlouhavým a nudným popisem, kde se takřka nic nedělo. Přítomnosti Štíra jsem se rovněž dočkal pozdě. Byl jsem rád, že se osvětlil původ tohoto stvoření, byť řada otázek okolo něj zůstala nezodpovězená. Romantická linie mezi Raulem a Aeneou mě nijak nerušila a nevadila mi. S blížícím se koncem jsem začínal tušit, jak to mezi nimi dopadne, atmosféra postupně nabírala na tíživosti a nevyhnutelnosti a pár posledních kapitol bylo vskutku jímavé čtení. Po dočtení a zavření knihy jsem se nemohl zbavit pocitu lehké zmatenosti (z nevysvětlení některých otázek, které tato, ale i předešlé knihy nastínily). Určitě by se mi hodil nějaký velmi podrobný rozbor díla (klidně celé série), kde by byla načrtnuta jasná chronologie děje, osvětleny a vyloženy všechny dějové linky a dovysvětlen celý "vesmír" a historie Zpěvů - v knihách je zmíněna spousta jmen, ale vždy jen útržkovitě, o kterých by bylo dobré se dozvědět více. Co říct na závěr? K Hyperionu a Pádu Hyperionu se v životě možná ještě někdy vrátím, k Endymionu a Endymionově vzestupu však nevím...možná ano, možná ne.