Objednávka

Dva roky v hajzlu

Dva roky v hajzlu
E-kniha

70 % (49 Hodnocení)

Dva roky v hajzlu

70 % (49 Hodnocení)

E-kniha - pdf, epub, mobi

rok vydání 2021

Ihned ke stažení

Podrobnosti

  • Nakladatel
  • Kategorie
  • Formát
    • pdf, epub, mobi
  • Věkový limit
    • 0
  • Jazyk
    • čeština
  • Počet stránek
    • 238
  • Délka ukázky
    • 10 %
  • ISBN epub
    • 978-80-275-0681-1
  • ISBN pdf
    • 978-80-275-0680-4

O knize

Ostříhat vlasy, zapomenout na svobodu, opustit holky i sny. A možná přijít o život. Devatenáctiletý Luba nastupuje k výkonu základní vojenské služby do dalekého Bakova nad Jizerou, stejně jako jeho vrstevníci, jen nerad a z donucení. Dlouhé vlasy si stihne ostříhat ještě před nástupem do přijímače a o fesťácích a...
Ostříhat vlasy, zapomenout na svobodu, opustit holky i sny. A možná přijít o život. Devatenáctiletý Luba nastupuje k výkonu základní vojenské služby do dalekého Bakova nad Jizerou, stejně jako jeho vrstevníci, jen nerad a z donucení. Dlouhé vlasy si stihne ostříhat ještě před nástupem do přijímače a o fesťácích a neoficiální muzice raději...
Ostříhat vlasy, zapomenout na svobodu, opustit holky i sny. A možná přijít o život. Devatenáctiletý Luba nastupuje k výkonu základní vojenské služby do dalekého Bakova nad Jizerou, stejně jako jeho vrstevníci, jen nerad a z donucení. Dlouhé vlasy si stihne ostříhat ještě před nástupem do přijímače a o fesťácích a neoficiální muzice raději pomlčí. Jen to milované pivko mu bude na vojně scházet! To vše je ovšem pouze předehra. Píše se rok 1983 a všudypřítomná, nikým nekorigovaná šikana je nutným zlem. Nejednou při ní jde doslova o život. Jak dlouho on i ostatní „bažanti“ vydrží, pokud mohou spát sotva dvě hodiny denně a musejí snášet úmorný hlad a nekonečnou ponižující dřinu a rituály? Je možné obejít vychytralé mazáky a získat na svou stranu velitele Janka? A co teprve když na vás někdo míří samopalem s ostrými? Nade vším visí otazník: z koho se pobytem v bakovské posádce stane muž a z koho naopak troska? ––– Vzpomínky Lubomíra Větříška na základní vojenskou službu na počátku osmdesátých let jsou mimořádným dokumentem z doby, kdy každý mladý muž musel počítat s jedinou jistotou — dva roky jeho života už navždy skončí v hajzlu. Knížka je povinnou četbou především pro pamětníky této doby, pro ty, kteří možná ještě mají doma založenou vojenskou knížku. Výjimečné ohlédnutí do časů, ve kterých se pod záminkou služby vlasti vyráběli „z chlapců chlapi“. Do dveří vstupuje major ostrý jako břitva. „Soudruzi, vztyk — sednout. Vítám vás na dnešní slavnostní vojenské schůzi. Konečně se může uskutečnit, protože se ráčili dostavit poslední opozdilci, tedy až na jednoho.“ Podívá se naštvaně do papírů před sebou. „Nějaký Vrána ještě nedorazil. Cíleně vás oslovuji soudruzi, nikoli vojáci, těmi budete až po složení slavnostní vojenské přísahy. A nyní povstanou tito soudruzi: Adamec Petr, Novák Jiří, Větříšek Lubomír, Zárychta Josef. Máte velké štěstí, pánové, že není válka. Za pozdní příchod k jednotce bych vás nechal okamžitě zastřelit. Nyní, v době míru, který tu máme díky vojskům Varšavské smlouvy, k vám budu velkorysý.“ — ukázka z knihy

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

70%

(49 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

26.3.2021

2

Pamatuji si chvíli, kdy jsme jednoho večera seděli u pana Větříška doma a popíjeli sklenku whisky. V tom mi pan Větříšek přinesl na stůl několik ručně popsaných stránek papíru, které postupně sepisoval a u kterých věřil, že by se jednoho dne mohli proměnit v knihu, která by byla k dostání v knihkupectvích. V tu chvíli kdy mi předčítal několik úryvků z těchto stránek jsem ještě netušil, že o několik let...
Pamatuji si chvíli, kdy jsme jednoho večera seděli u pana Větříška doma a popíjeli sklenku whisky. V tom mi pan Větříšek přinesl na stůl několik ručně popsaných...
Pamatuji si chvíli, kdy jsme jednoho večera seděli u pana Větříška doma a popíjeli sklenku whisky. V tom mi pan Větříšek přinesl na stůl několik ručně popsaných stránek papíru, které postupně sepisoval a u kterých věřil, že by se jednoho dne mohli proměnit v knihu, která by byla k dostání v knihkupectvích. V tu chvíli kdy mi předčítal několik úryvků z těchto stránek jsem ještě netušil, že o několik let později se jeho sen a vytrvalá práce stane skutečností. Sen o sepsání vlastních vzpomínek z doby vojny. Kniha je psána formou krátkých kapitol, které se podrobněji věnují nejen našemu hlavnímu aktérovi, ale také zbylým členům jednotky, se kterými sloužil. Doba však byla jiná, a tak hlavně v počátcích můžeme sledovat, jak trýznivé mohlo být například chování starších kluků vůči nováčkům. Právě díky krátkým kapitolám se nikde nechodí kolem horké kaše, příběhy mají spád a rozhodně nepůsobí jen ponurým dojmem. Jsou totiž vyplněny i spoustou úsměvných historek a příběhů, ve kterých hrál vždy nějakou roli alkohol. Určitě by bylo zajímavé sledovat, jak by povinnou vojenskou službu ať už třeba v menším měřítku zvládla například současná generace, které dělá problém už jen zvednutí se od počítače, či telefonu. Díky tomu, že k této knize i k tomuto autorovi mám nějakou bližší vazbu, bude mé hodnocení nejspíš lehce ovlivněné. Přesto všechno však jde o velice zajímavou sondu do nedávné minulosti, která z mladých teenagerů postupně budovala muže. 90%
Číst více Číst více
27.4.2021

1

Je hodně knih s tématikou základní vojenské služby a musím říct, že všechny jsou hodně podobné. Ono se ani není čemu divit, prostředí bylo více méně stejné všude. Autor sepsal své vzpomínky, ale celkově to vyznělo jako slohová práce na téma "Dva roky ztraceného času". Kniha není ani vtipná, poučná taky ne, jsou zde všechny známé názvy a věci. Co by třeba knize pomohlo dle mého názoru je, že by autor...
Je hodně knih s tématikou základní vojenské služby a musím říct, že všechny jsou hodně podobné. Ono se ani není čemu divit, prostředí bylo více méně stejné všude....
Je hodně knih s tématikou základní vojenské služby a musím říct, že všechny jsou hodně podobné. Ono se ani není čemu divit, prostředí bylo více méně stejné všude. Autor sepsal své vzpomínky, ale celkově to vyznělo jako slohová práce na téma "Dva roky ztraceného času". Kniha není ani vtipná, poučná taky ne, jsou zde všechny známé názvy a věci. Co by třeba knize pomohlo dle mého názoru je, že by autor dohledal kluky z "pětky" a ukázal, co z nich je. Ale jinak vcelku nudná kniha.
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat