Třebaže Drsný muž spatřil světlo světa už v roce 1939, po formální stránce to příliš znát není. Jiná doba však měla jiné nároky na obsah a v tomhle ohledu může být román pro milovníky současných thrillerů nepříjemným překvapením. Opomeneme-li protivné lpění na britské morální nadřazenosti (gentleman z dobrých kruhů nikdy nelže a podobné „samozřejmosti“), selhává vyprávění Geoffreyho Householda především v pomalé gradaci zápletky. Chybí moment obratu, kdy události naberou jiný směr, než kterým se po celou dobu ubírají. Lovec, jenž se sám stává lovnou kořistí je sice fajn jako námět, avšak v průběhu dvou set stran z něj spisovatel vykřeše pouze to, že správný chlap si umí poradit za každých okolností. Na svou dobu jistě strhující dílo, ale o takřka osmdesát let později nic, co by něčím výrazně překvapilo. Vyzdvihnout ovšem musím ilustrační doprovod Davida Rooneyho, který vznikl v roce 2013. Perfektně dotváří atmosféru a dává příběhu možná víc, než autorova řemeslně strohá stylistika.

Za mě dobrý. K roku napsání jsem samozřejmě přihlídnul a i když místy by se kniha zdála poněkud rozvleklá, tak jsem si na její tempo zvyknul a vůbec mi nevadilo. Žití, respektive přežívání v podzemním doupěti muselo bejt opravdu drsný, nechtěl bych to zažít. Se zakončením knihy jsem spokojen.