Dotek chaosu

Po dočtení třetího dílu jsem si říkala, že to konečně nabírá nějaký příběh. Persefona se dostala přes svou zamrzlou pubertu a střídají se vypravěči, takže to pěkně odsýpá a vidíme do událostí, které se konají mimo hlavní dvojici. Objeví se nové linky, což je úleva, protože i když mám spicy fakt ráda, tady se stala poněkud nudnou (ano, pořád po sobě touží, ano, za každé situace jsou nadržení a ten sex probíhá pořád stejně). Ale pak dojdeme ke konci a já se ptám: kde je sakra konec? Honem honem, toho musíme zabít, probíhá nějaká bitva a najednou jsme pryč, je hotovo, ostatní linky se někam vytratí, ale hlavně že je zase sex. Pak to teda zakončíme oficiální korunovací, protože....nevím a čau. I když to nebylo tak špatné, abych knihy odložila (a to já dělám zcela bez uzardění), rozhodně se to řadí ke slabším kusům. Povrchní příběh, který tvoří kulisy pro nudný sex.

Za mne poněkud "ukvapená kniha". Autorka do této poslední knihy zasadila příliš mnoho nového. Nové postavy, nové relikvie, nová moc (nebo spíše překvapivý a nevysvětlený vývoj Persevoniny moci) a k tomu nové linky, které nebyly ukončené ani vysvětlené (Medúza). Také jsem asi úplně nepochopila konec Theesea. Respektive jak se takhle jednoduše zbavit nejobávanějšího padoucha Olympu a Nového Řecka ? Nemohu však říct, že by se mi to četlo špatně... zkrátka oddechovka, přečíst a zapomenout.