Do Nepaměti

Pro mne bylo zajímavé téma, neboť podívat se důkladně na vlastní vzpomínky - takového něco jsem v knihách pro děti snad ještě nenašla. Líbilo se mi členění textu; i když kniha vypadá tlustá a obsažná, je přečtená docela rychle. Pomaleji je třeba prohlížet obrázky, a to ještě možná s doporučením činit tak jen po chvilkách. Citlivé oči z nich mohou mít vzápětí mžitky. Jejich chaotičnost docela odpovídá chaotičnosti mnohých našich vzpomínek. Podle mého je to chytře napsaná kniha, která v nás může vybuzovat dost věcí k promýšlení. Oceňuji vtip s příjmeními na konci. Výhradu mám pouze k značné pravopisné chybě o "vysuté" terase, kdy opravdu nevím, zda míní terasu vysunutou (a je užito chybné slovo), nebo terasu visutou, tedy visící (a je užito chybné ypsilon).

Knížka Do Nepaměti mě dostala svých vzhledem, jednoduchý motiv několika barev a super nápadité obrázky, které vás provedou napříč celou knihu. Ke každé kapitole je vždy minimálně jedna ilustrace. Někdy je jen na jeden list někdy na dva i více. Takže to co si přečtete máte následně i graficky zpracované. A věřte mi, u těch obrázků se zaseknete :D Příběh je o dívce Josefíně, která se dostane do tajné země Nepaměti a snaží se zachránit vzpomínku svého malého bratrance, která mu byla ukradena. Nemohu si opět odpustit přirovnání s Vánočním prasátkem od Rowlingové, kde se chlapec Jack vydává do Země Ztracených zachránit svou hračku prasátko Pašíka. A tak jako v Prasátku je poslání, že si děti mají vážit hraček, tak v Nepaměti je to o zážitcích a vzpomínkách. Knížka je podle nakladatelství vhodná pro čtenáře od 10 let, ale myslím, že to zvládnou i mladší.