Den pro Šakala

Film jsem viděla několikrát a knihu nečetla, poslouchala jsem audio a skvělý zážitek... I po 50 letech impozantní dílo, zápletka je dobře propracovaná. Ani jsem nevěděla, že to byla autorova první kniha, originální dílo

Šakal: Nadčasová klasika, která i po letech drží v napětí Návrat k osvědčeným autorům po letech bývá občas riskantní – člověk se podvědomě bojí, že to, co ho dříve fascinovalo, podlehne zubu času. V případě kultovního románu Den pro Šakala od Fredericka Forsytha je ale výsledek opačný. I když je příběh z dnešního pohledu poctivé RETRO, funguje stále naprosto dokonale a připomíná, proč Forsyth patří k absolutní špičce žánru. Forsythův styl stojí na spisovatelské přesnosti. Přípravu atentátu na francouzského prezidenta Charlese de Gaulla nesleduje jako přehnanou akční podívanou, ale s chladnou, téměř dokumentární detailností. Čtenář dostává precizní exkurz do řemesla 60. let: od získávání falešných identit přes konstrukci atypické zbraně až po chladnokrevnou logistiku neznámého zabijáka. Právě tato analogová éra – bez mobilních telefonů, satelitů a kamerových systémů – dává románu neopakovatelné kouzlo. Vše stojí na čisté inteligenci, lidském faktoru, dedukci a perfektním plánování. I když je historický výsledek předem známý, Forsyth dokáže budovat napětí s chirurgickou přesností. Paralelní sledování chladně kalkulujícího Šakala a mravenčí, vytrvalé práce komisaře Lebela vytváří strhující šachovou partii, od které se nelze odtrhnout. Den pro Šakala stárne s obrovskou elegancí. Není to jen nostalgická vzpomínka na čtenářské začátky, ale důkaz poctivého spisovatelského mistrovství. Kniha svůj účel i dnes plní vrchovatě a jasně ukazuje, že skvěle vystavěný thriller nepotřebuje moderní technologie k tomu, aby udržel čtenáře v šachu od první do poslední stránky.