Dcerka

Válka na Ukrajinském Donbasu v letech 2014 až 2022. Zajímavé je, že jsem o tom nevěděla. Tato válka skončila až Invazí Ruska na Ukrajinu. V Doněcku vznikli v březnu 2014 proruské demonstrace. Autorka vypráví příběh Dcerky, která se na východ Ukrajiny stěhuje za babičkou a našla se ve vyrábění a tavení skla. Vyrábí lustry, okna z vytráží, velmi se jí daří, zakládá společnost i se svými zaměstnanci. Má odbyt a práce jí naplňuje. Pořizuje si drahé stroje…pak přichází jaro 2014 a válka. Náhle jde vše stranou. Nyní jde jen o to přežít. Babička se nikam nehne, chce zůstat tady. V Doněcku a Dcerka nakonec taky. Válka je krutá, ať je kdekoliv. A samozřejmě trpí ti,.co s tím mají nejméně co dočinění. Spolu s kolegy z práce, kteří se stali i jejími přáteli se snaží pomáhat Ukrajinským vojákům s dovozem jídla, základního vybavení nebo zbraní. Ze začátku to vypadalo, že jí se nic stát nemůže, zakládá sbírky přes Fb a pomáhá jak se dá. Seznámí se s ženy, jejichž osud byl v tu chvíli horší než její. Pomohla jim najít naději dál žít. Je to dojemné čtení, které i když nechcete číst dál, tak musite. Je to popis války ve 21. století. Je to jiné, je internet, sociální sítě, přesto je to boj o přežití. Informace zkreslené. Jen kdo to prožil, tak ví jak to bylo. Kniha podle skutečných událostí. Válka semele každého a žije se jen ze dne na den. Jen přežít dnešek…zítřek… Je to moc dobře napsaný a tak nějak čtenář pochopí situaci, která nastala v roce 2022. Na konci je doslov autorky, slovníček ukrajinských pokrmů i některých slov.

Začátek s pozvolným nástupem, komplikované rodinné vztahy, přestěhování se k babičce, budování firmy. A pak.. pak to přišlo. Konec mě rozplakal, nečekala jsem to.