Čtyřverší

Jak fantastická karavana život míjí, Ber jako kořist šťastný okamžik, jenž míjí, Proč se tak staráš o život jiných, číšníku? Nalej nám vína, neb noc už tak rychle míjí. Tohle je vzorek. V těch 288 čtyřverších je celá řada jiných. Jsem ale na rozpacích. Tady http://cs.wikisource.org/wiki/%C4%8Cty%C5%99ver%C5%A1%C3%AD_Omara_Chajj%C3%A1ma/%C3%9Avod_k_prv%C3%A9mu_vyd%C3%A1n%C3%AD - jich můžete najít mnohem víc . Jsou to zřejmě ale doslovné překlady a neodbytně se mi vnucuje úvaha, do jaké míry jsme dnes schopni chápat smysl toho, co bylo řečeno před tisíciletím. V souvislosti s touhle knihou jsem přečetl plno různých traktátů o Chajjámovi, o perské poezii obecně a napadá mne mimoděk, co by asi autoři řekli, kdyby měli možnost vidět svá díla převedená do současné podoby. Sám Dr. Josef Štýbr, jeden z prvních Chajjámových překladatelů u nás, tuším řekl, že perská metrika je v podstatě do češtiny nepřeveditelná. Každopádně je obliba Chajjámových čtyřverší zejména v Anglii taková, že je údajně citován takřka stejně často jako Shakespeare. A mimo to, co jsem tady nablekotal, mi vrtá hlavou rozpor mezi jeho súfismem a velmi častým oslavováním vína. Ale v tom se s ním vcelku shoduji a tak si v něm budu i nadále sem tam listovat (tedy v jeho čtyřverších).

Není nad cestu životem s plným džbánem vína v ruce a s úctou k druhým. Ten džbán je přece z hlíny, v níž se prach předků proměnil. Myšlenky, které filosof oděl do jednoduché básnické formy, nejsou zaprášené ani po staletích. „Pijákům v pekle od žízně prý hrdlo puká. Je to nesmysl, nač bys pro něj trpěl muka? Kdyby milenci přišli s pijáky do pekla, byl by ráj prázdný jak ta holá ruka.“