Čtyři mrtvé královny

Astrid Scholteová cílí na dospívající čtenářky a nijak se tím netají. Mixuje přitom žánry detektivky, romance a fantastiky, v nichž dokáže zaujmout ideou a nenudit popisy. Atraktivitu navíc zvyšují jiskřící vztahy, které se neštítí i nějaké té LGBT tématiky. Sympatičtí hrdinové jsou pak naprostou samozřejmostí, ačkoliv propracovanějších charakterů by jeden pohledal. Zkrátka ideální kniha do školních lavic nebo na letní tábor – záleží, kde toho přečtete víc. Má to ale svoje mouchy. Autorka jde do příběhu s takovým nadšením, že příliš nepřemýšlí nad všemi svými nápady a už vůbec se nenamáhá je dotahovat do konce. Množství motivů tak zůstává jen ve formě nejasné představy, která pod ostřížím zrakem přísné logiky rozhodně neobstojí. Vynahrazuje to atraktivní spád umocněný záměrným střídáním ich-formy a er-formy, třebaže platí, že jde spíš o účelový prostředek než stylistickou zručnost. Plus nějaká ta láska-páska pro náctileté a světový bestseller je na světě. Tedy alespoň v očích reklamy.

Název knihy ukazuje, kam se bude příběh ubírat, což by ani nevadilo, kdyby byl děj více dopodrobna rozepsán. Rozdělení království na 4 kvadranty z nichž každý se věnuje něčemu jinému bylo zajímavé, nikoli však originální. Přišlo mi, že se autorka dostatečně nevěnovala každému z nich, moc jsem se nedozvěděla. Stejně tak život královen byl okrajově popsán. Možná je to tím, že jejich osud je celkem daný a tak mě více zajimaly části z pohledu Keralie-mladé zlodějky. Tam se našlo hodně zvratů, překvapení a bylo to více napínavé :-) Celkově se kniha dobře četla, zajímalo mě jak to dopadne. Určitě stojí za přečtení, ale není to ten typ knihy u které bych si řekla wow to je pecka. Trochu jsem asi ještě ovlivněna knihou Devátý spolek, ta se mi líbila o hodně víc. Takže tentokrát dávám 3 hvězdy.