Čtvrteční klub amatérských detektivů

Když vidím v názvu knihy slova jako spolek nebo klub, přepadá mě obrovská chuť si ji přečíst. Láká mě ta často nesourodá skupinka lidí, kteří mají jednu společnou vášeň, a díky ní se navzájem poznávají. A ani tentokrát jsem neudělala chybu. Kniha Čtvrteční klub amatérských detektivů byla přesně taková, jak jsem čekala. Pohodové čtení o skupince seniorů, jejichž zálibou je vyšetřování vražd. Žádné hrůzy při kterých by mi stály vlasy na hlavě, jen poklidné pátrání po tom, kdo je vrah a proč. Občas se objevily vtipné situace a párkrát i ty sentimentální, jak se dá ve vesničce pro seniory čekat. Kniha mě bavila, tak odpouštím i pár drobných nejasností a překlepů.

Hmm, nějak nesrším nadšením. Chtěla jsem dát tak dvě hvězdičky, ale poslední třetina to už pak trochu vylepšila. Doufám, že ostatní čtenáři trochu srazí to přemrštěné aktuální hodnocení :) Vidím snahu o "laskavou" detektivku starého anglického stylu. Atmosféra byla skutečně příjemná. Oproti severským detektivkám je tu ale další velký rozdíl - místo Ikea je tu Marks&Spencer. I když i Ikea se tu párkrát objevila. Jinak je to skutečně změna ve značkách v product placementu oproti knihám, které běžně čtu. Jako reklamní nosič je to celkem dobré. Ale jsem ráda, že jsem si ji jen půjčila.

Čtu v poslední době jen věci laskavé, neškodné, které mi dají na okamžik zapomenout na situaci, ve které se nacházíme. A šťastnou náhodou jsem se potkala právě se Čtvrtečním klubem - příběhem, který bohatě naplnil mé očekávání ( a jsem ráda, že jsem překonala své podezření, že číst o anglických penzistech nebude právě optimistické ). Velmi mne to bavilo, jak samotný příběh, tak postavy, které jsem si zamilovala a hlavně suchý anglický humor (který jen doufám se neztratil v překladu). Je to chytré, vtipné, překvapivé, chvilkami dojemné a velmi zábavné čtení .