Do nynějška jsem měl kapku problém s tím, jak některá kázání, která jsem vyslechl coby malý Pilůtek i kapku větší Pilot, byla rigidní, stejně tak i příběhy z Bible, o kterých jsem se jako pomenší učil. Jakoby všichni tak kapku tancovali kolem, buďte poslušňoučcí, dávejte kostýlku desátek, usměváčkujte se na sebe, šuky šuk až po svatbě (ale kluci! nejlépe nemít u toho potěšení! jenom napustit a vytáhnout! jediný bod G k hledání je GOD), Bůh vám za to otevře brány královstvíčka nad obláčky. To tady Men In Black nemají problém mluvit o předkožkách, dvojitém incestu, potenciálním znásilnění nezletilých dívek (Lote, ty parchante, volám Klusáka!!), potěšení ze sexu a erotiky nebo o Bohu, který je schopen nechat vyhladit i celé kmeny. Otevřeně říkají, že Bible není jenom o fajn věcích, že jenom úsměvy a metaforickým cucáním farářových barokních ozdob se do nebe člověk nedostane (dokonce v jednom místě hereticky zmiňují ateisty opravdovější než křesťany, natěšené na nebe). Knížka se mi tím pádem líbila. No a samozřejmě sem tam nějaký ten vtípek či popkulturní narážka mé hodnocení taky nesrazí... ... co je ovšem srazí o jednu hvězdu jsou prakticky neustálé nepříliš subtilní narážky na politickou situaci, od Liliputina až po nejznámějšího československého hnízdila. Nic proti tomu, je fajn, že chlapci mají podobné názory, pecka, bouchám absinth na oslavu a pentagram roztáčím jako DJ vinyl, nicméně po chvíli už mi ty přímé narážky začaly kapku vadit. Ne proto, že páni jsou v taláru, nýbrž proto, že jich na mé gusto bylo trochu moc. Kdyby byly aspoň o něco vynalézavější... Ale i tak to byla skvělá četba, poprvé jsem se u popularizačního rozboru biblických textů cítil jako člověk 21. století (což samozřejmě může v souvislosti s vírou znít jako učebnicový oxymoron z maturitního testu, ale co už, žíly si kvůli tomu neotevřu).

Nejujetější příběhy z Bible očima farářů, no řekněte, může si člověk tuhle knihu nechat ujít? Já jednoznačně říkám, že ne. O autorech jsem slyšela nedávno v souvislosti s Martinou Viktorií Kopeckou. Od této autorky jsem četla knihu Deník farářky, kterou Vám taktéž musím velmi vřele doporučit. A kniha Boží příběhy aneb biblické bizáry pro mě byla příjemným čtením. Nejenže jsem se u čtení několikrát smála nahlas, ale zase jsem si o něco rozšířila obzory. Myslím, že přesně taková literatura na české knižní scéně chyběla. Někdo, kdo mladším generacím ukáže, že jsou dveře, do kterých se nemusíme bát vstoupit. Autoři ještě v minulosti napsali knihu s názvem Boží kniha aneb pastoral brothers. Která například pojednává o tom, jak Karel s Jakubem vnímají Desatero. Čili tuto knihu a recenzi na ni brzy čekejte na mém profilu! Sečteno podtrženo, knihu Vám musím rozhodně doporučit všema deseti. Ať už jste věřící, či nikoliv! Za knihu moc děkuji @albatrosmedia a @my_l.m.v.e Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce.