Boží týpek

Znám je z X, takže jsem se těšil na neotřelý pohled, ale docela zklamání. Hlavně M, hrající roli mladé, ateistické ale patřičně progresívní generace, s naivní ignorancí posuzující společnost před tisící lety podle dnešních společenských hodnot, bez nejmenšího tušení, že tenkrát takové hodnoty ještě neexistovaly. A ten nápad s T-rexem, wtf? Za to by se zastydělo i malé dítě. Nezbytná dávka politické agitky už mi na tom celém snad vadí ze všeho nejmíň. Jak říkám, čekal jsem trochu víc.

Má to určitě rozpačitá místa, ale celkově tady najdete dost zajímavých a inspirujících myšlenek, aby to stálo za přečtení. A že to pánové zkoušejí podat trošku jinak, je správné úplně stejně, jako je správné, že tu pořád jsou i ti, co zůstávají konzervativnější. Souvislé výklady Jakuba Helebranta přitom považuju osobně za zajímavější než terapeutické hovory Karla Müllera se sebou samým, ale oboje se v knize nakonec docela příjemně doplňovalo. Nejvíc asi knížku lze doporučit starší mládeži / mladším dospělákům, co trošku váhají a pochybují a shánějí někoho, kdo jim bude dobře rozumět a zároveň je z toho váhání dokáže nenásilně pošťouchnout správným směrem. Přesně to Pastoral brothers totiž perfektně splňují.