Sedmá detektivka z Klášterce na téma "tichá voda břehy mele", či " zoufalí lidé, dělají zoufalé věci". Ctibor Karafiát se sice v porcelánce připlete k nálezu rozřezaného těla, ale policie ho k vyšetřování nepustí. Zato jeho manželka Šárka se vyznamená...Příběh je tentokrát i autorovou vzpomínkou na dvě stě let starou porcelánku, která už není. Musím se přiznat, že jsem na pachatele měla podezření od začátku, jen jsem si nedovedla představit, jak by tento čin mohl zvládnout. Jinak jde o poklidnou detektivku z českého venkova. Žádná krutost pro efekt a ani troška humoru nechybí.

Oddychovka, prečítala som to na chalupe. Zaujímavé prostredie, pekný opis postáv v porcelánke, bez vulgarizmov. A opäť, páchateľ, ktorého treba trochu poľutovať... Veľmi nepríjemne ma však prekvapila správa, že porcelánka v Klášterci s 300 ročnou tradíciou končí, pre mňa nepochopiteľné. Je fajn, že sa s ňou autor takto rozlúčil, ktovie, či sa v nej bude niekedy ešte odohrávať nejaký dej v knižnej alebo filmovej podobe.