Bílé zlato

Pro mne, ať už z hlediska jednoduchosti vyprávění nebo pro množství jazykových chyb a nepěkných obratů v textu, se tato kniha řadí jednoznačně mezi odpad. Obraty jako: byly otevřené dvířka..., s obraným pepřovým sprejem..., Viděl si..., Co si dělal... Tak že přeci jen máte..., Umělec, který si přidělává v kavárně..., Znám jí 10 let..., atd, něco mohl být překlep, ale mnohé chyby se vyskytují opakovaně... Autor rovněž nadužívá slovo "tak", např ve větě "Když tam přišel, tak dveře byly pootevřené" mohl slovo tak v pohodě vynechat a věta by vyzněla lépe. Opět opakovaný výskyt tohoto jevu. Po větě "Chyběli mi peníze na provoz." jsem dočtení této hrůzy vzdala, protože čeho je moc, toho je příliš. Chtělo by to minimálně jazykovou korekturu, ale ani pak by kniha nebyla nic moc právě kvůli již zmíněné jednoduchosti. Tak jo, nakonec jsem to dočetla, aby zas někdo neřekl, že nemám hodnotit něco, co jsem nepřečetla. Naštěstí to bylo krátké, nicméně únavné. Příběh nic moc, dialogy stupidní, gramatické chyby přibývaly, věty z valné části jednoduché. Opakující se neshoda podmětu s přísudkem bila do očí, stejně tak soustavně se opakující chyba, kdy místo slova "takže" je použito slov "tak že" a další a další gramatické a jiné zrůdnosti. Některé části navíc působí jako opsané z turistického průvodce či přímo ze sešitu zeměpisu.

Detektivka mě zaujala tématem boje české policistky proti pašerákům slonoviny. Jsou v ní obsaženy dva příběhy. Část děje se odehrává v atraktivním prostředí africké Namibie. Postava hlavní hrdinky je mně sympatická. Doporučuji jí k přečtení.