Podrobnosti
-
Nakladatel
Kategorie
-
Překladatel
-
Formát
-
Věkový limit
- 0
-
Jazyk
- čeština
-
Počet stránek
- 422
-
Délka ukázky
- 10 %
-
ISBN pdf
- 978-80-275-0086-4
O knize
I moderní civilizace si vychovala svého Behemota, svou vlastní nepřemožitelnou supící obludu, která zotročuje lidstvo a požírá zemi: továrnu. Žijeme ve světě vyrobeném v továrně. Pocházejí z ní věci, které nás obklopují a bez nichž si nedovedeme představit moderní život. A i ten do značné míry utvářejí a organizují...
I moderní civilizace si vychovala svého Behemota, svou vlastní nepřemožitelnou supící obludu, která zotročuje lidstvo a požírá zemi: továrnu. Žijeme ve světě vyrobeném v továrně. Pocházejí z ní věci, které nás obklopují a bez nichž si nedovedeme představit moderní život. A i ten do značné míry utvářejí a organizují továrny. Historik...
I moderní civilizace si vychovala svého Behemota, svou vlastní nepřemožitelnou supící obludu, která zotročuje lidstvo a požírá zemi: továrnu. Žijeme ve světě vyrobeném v továrně. Pocházejí z ní věci, které nás obklopují a bez nichž si nedovedeme představit moderní život. A i ten do značné míry utvářejí a organizují továrny. Historik Joshua B. Freeman v erudované a zároveň čtenářsky přístupné knize zkoumá moderní svět a průmyslovou revoluci z nečekané perspektivy: prostřednictvím samotných továren. První mechanizované tkalcovské stavy, monstrózní ocelárny i současné plně automatizované výrobní linky jsou hlavními protagonisty širšího příběhu moderní civilizace: určují podobu a hodnotu práce, a tudíž formují společenské vztahy i politiku, kousek po kousku požírají přírodní zdroje a neustále chrlí další a další výrobky, jež dnes definují člověka a ničí planetu. ----- Více než ekonomickými dějinami nebo kronikou architektonických vylepšení a pracovních hnutí je Behemot velkolepým a ambiciózním popisem zanikajícího světa, který však stále živí národní představivost. — The New York Times Freeman ukazuje, jak obrovský vliv měly továrny na to, jakým způsobem pracujeme, myslíme, cestujeme, bavíme se a bojujeme. — The Washington Post