Balada mrtvého světa

Poměrně chaoticky napsaný první díl putování dvou lidí z rádoby viktoriánského Londýna do magického světa. Přijde mi, že si autorka ukousla velké sousto. Namyslela zajímavý komplexní magický svět, ale nedokázala do něj čtenáře nějak dobře pustit, aby se v něm opravdu zorientoval. Příběh tříštil jak divný a nepříjemný prolog, který tam v té chvíli nedával smysl, tak potom postupné vracení vzpomínek na smrt kolegy. Ach, strašně moc jsem se ztrácela. Neorientovala jsem se v nových bytostech a v magii, chybělo mi ukotvení něčím, co znám. Možná mi chybělo, že nemám načtenou Grišu, kterou je dílo asi, soudě dle komentářů, poměrně hodně inspirováno. Asi se do dalšího dílu ani nepustím, postavy mi nijak nepřirostly k srdci a čtení pro mne bylo náročné, fakt jsem se dost ztrácela.

Balada mrtvého světa. Nejoblíbenější česká kniha roku 2023. (HumbookAwards 2023) Svět i příběh jako takový jsou v mých očích originální a lákavé. Svět rozdělený Hranicí ve dva. Starý a Nový. Obyvatelé jednoho nedokáží v druhém dlouhodobě přežít. Ale existují hledači, kteří z Nového světa odchází ten Starý a jeho magii zkoumat. Mezi nimi i Robin, hlavní hrdinka příběhu. Ve které se ale probudila magie a rozhodla se tak vydat na dlouhou a nebezpečnou výpravu do Starého světa. Na které se k ní k její nevoli připojí i Kai, bratr jejího bývalého parťáka, který při jedné z výprav zemřel. Což Kai nebyl schopný Robin přestat vyčítat. Už jste zmatení? Já totiž byla. Minimálně první třetinu knihy jsem se načisto jen snažila zorientovat v lidech, světech i čase. Do teď vlastně nevím, o kolik let jsme z prologu přeskočili do příběhu jako takového. Navíc na mě prolog stále působí trochu nemístně. Možná je to tím, že časoprostor knihy je hodně komplexní, a Balada není nikterak dlouhá. Tak bylo potřeba ty informace někam nějak vecpat, aby se příběh mohl co nejdříve rozjet. Ale v mých očích by byl celý příběh a moje chápání pro něj lepší, kdyby se rozprostíral na větším počtu stran. Když už jsem se ale začetla, stránky mi samy plynuly pod rukama. Příběh je neotřelý a originální, což už zdaleka není u knih samozřejmostí. Zmínit musím ale taky gramatické chyby, překlepy a nesmyslné skladby vět, které se bohužel v knize objevují velmi často. Kniha mi byla zaslána od #humbookblogeri.