Kosti Mraza

Boží svět, boží jména, boží mytologie, boží lešij a další bestie, boží hlavní hrdinka, co není hrdinka, boží Zaklínač style prokletý týpek (jakože já jsem si ho představovala jako Cavilla, co moc nemluví, #sorrynotsorry), boží ta celková zápletka a rozuzlení. Mínusy? Nevím, jak umřela Olga. Jedna přeživší postava mi byla dost šumák a ráda bych ji killnula. No a taková ta věc, za kterou půjde Bětka klečet do kouta a přemýšlet o tom, co provedla.

důkaz, že obálka je zatraceně důležitá a dokáže vás přimět ke čtení knížky od autorky, kterou neznáte... aneb...Šleha, šleha, šleha. Spolu s Písní oceli Míši Merglový asi nejlepší česká fantasy, jaká se mi za poslední měsíce dostala do drápků. A když nad tím přemýšlím, tak je tu několik drobných parael - obě autorky jakýmsi způsobem vytváří přitažlivý mix snoubící fantasy a pohádkou/mýty. Zatímco Merglová se drží takový skotský verze, Bílková jde cestou slovanskou... a zároveň obě autorky ve svých knihách vytváří sympatický dvojce postav, který jsou rozdílný, ale zároveň sympatický a doplňující se. Alžběta Bílková vytvořila velkou akcí nabitou fantasy, kde není nouze o fantasy bytosti, poutavý a propracovaný svět a hlavně příběh, který vás ani na chvíli nepustí. Siva a Beleg jsou tak sympatický postavy se spoustou šrámů na duši, že vás ani na okamžik neomrzí. A to nemluvím o naprosto skvělý a funkční záporačce, kterou Bílková stvořila. Po stránce jazykový to není tak dokonalý jako Barešova Meta ale... užil jsem si to. Moc jsem si to užil. Jestli si chcete přečíst dobrou fantasy, tohle je naprosto skvělá volba. A nemusíte se bát, že by se jednalo o nějakej young adult. Tohle je naprosto poctivá fantasy záležitost.

Výborné. Určitě o něco lepší než Z kouře a kamene. Příběh mě chytil od prvních stran a nakonec jsem ho přečetla na jeden zátah. Velmi čtivé, skvěle vymyšlený a popsaný svět, atmosféra, myšlenky i pocity postav. Je tu inspirace slovanskou mytologií a jistě najdeme také podobnost třeba s pohádkou Kráska a zvíře... Sivě i Bogoborovi (Belekovi :) ) jsem moc fandila při jejich putování za kostmi mrtvého boga. Bylo to napínavé, nejednou šlo fakt do tuhého. Líbila se mi postupná proměna Bogobora, jeho části mě bavily asi nejvíc. ❤ A velké plus, nebylo to předvídatelné. Jasně, něco jsem čekala, ale některé momenty mě dost překvapily. Jediné mínus - našlo by se pár míst, kdy to na mě působilo trochu zdlouhavě, a proto strhávám půl bodíku, jinak nemám co vytknout. Na samotném konci jsem skoro nedýchala a joo, i slzička mi ukápla. Ale ve výsledku jsem samozřejmě ráda, že to dopadlo zrovna takhle. Pokud máte rádi příběhy dobrodružné a napínavé, pak určitě Kosti mraza přečíst doporučuji. 4,5⭐/5⭐