Anglická lekce

Nemohu si pomoci, ale tu jiskru Francouzské lekce toto volné pokračování nemá. Dvojice je i tentokrát sympatická, ale ději schází ten náboj, méně vtipných dialogů, je tam více takových protahování, chození kolem horké kaše :-), kdy už konečně... Ale abych jen nehaněla, čtení je to na tento žánr více než dobré, odpočinkové a žhavé scény tu jiskru nepostrádají :-). Fajn je i setkání s postavami z předešlého příběhu a možná i nástin příštího pokračování, které bych uvítala. Takže romantičky, směle do toho!

Pravdou je, že jednička nějak byla lepší, ale moc se mi líbila ta soudržnost kamarádů a pěkný konec. Popravdě mě to zasáhlo víc, než jsem čekala. Jako bych se ztratila uprostřed moře a někdo zhasil světlo majáku a nechal mě napospas ledové vodě. Majáky přece nezhasínají. Je krásné být Angličan a být tak dlouho pryč, protože spatřit znovu ty bílé útesy je téměř nábožný zážitek. „Jaké jsou tvoje oblíbené nesexuální věci?“ zeptala jsem se. „Začni ty.“ „Hmm. Knihovny. Knihy. Deštivé dny. Západy slunce. Vánoční stromky. Kamenné domy. Sprostý majáky.“ Otřásla se mu hruď. „To mám být já? Jsem sprostej maják?“ S úsměvem jsem přikývla. „No, jsem rád, že jsem se dostal do tvojí top desítky.“ „Bylo to v náhodném pořadí.“ „Díky, že jsi mě vzal domů.“ Rozhlédla jsem se kolem sebe. Oheň, který začínal postupně prohřívat místnost, mě příjemně hřál do zad. Za chvilku se vrátil Evan se dvěma kouřícími šálky čaje. Jeden mi podal. „Nemáš zač, Slunečnice.“ „Myslím tím zpátky do Anglie. A zpátky k tobě. A k tvojí rodině. A sem, samozřejmě.“ „Co tak miluješ na čtení?“ Klekla jsem si do středu místnosti. „Zachránilo mi život,“ řekla jsem. „Ve svých nejtemnějších chvílích jsem vždycky mohla na chvíli uniknout do jiného světa. „Na co si připijeme?“ zeptala se Meg. „Na lásku,“ řekl Rod popuzeně. „Na co jiného.“ „Na lásku,“ souhlasila Meg. „Na lásku,“ přidal se Evan. Kuchař zvedl malou lahev minerálky. „Na lásku,“ zopakoval a věnoval mi úsměv. Lásku, která nevězní, ale osvobozuje. Lásku, která nevyvolává strach, ale euforii. Lásku, která nezanechává modřiny, ale je tichá a radostná. „Na lásku,“