Afrika přece není stát

Bubny, zapadající slunce, na obzoru žirafa, slon, hroch a lev a idylický pohled na několik chýší, před kterými starý šaman nesrozumitelnou řečí vypráví nějaký starodávný, jednoduchý, přesto nesmírně hluboký příběh. Prostě Afrika. Jo, i když na tom nejsem tak špatně jako mnozí jiní, i já byl obětí mnoha stereotypů o Africe. Uvědomoval jsem si ale, že o tomhle kontinentu toho vím až trapně málo, a i proto sáhnul po knize Afrika přece není stát (ok, zčásti to bylo i kvůli skvělé obálce). A rozhodně nelituju. Kolonialismus, umělé vytváření států a z toho plynoucí problémy, autoritářské režimy, kterých není zdaleka tolik, jak se nám muže zdát, zobrazování Afriky v kultuře, bílí spasitelé, africké jídlo, africký Hollywood i nekonečné dohady o návratu kolonialisty ukradených artefaktů. Dipo Faloyin Afriku představuje z různých úhlů pohledu, byť se logicky soustředí především na Nigérii, kde strávil část dětství. A představuje ji mimořádně barvitě, zajímavě a vrstevnatě. Klíčovým kořením, které celý zážitek posouvá na nejvyšší stupínek, je jeho suchý humor a skvěle dávkovaná ironie. Díky Faloyinovi jsem se konečně naučil číst.

Knížka rozhodně zajímavá. Nabízí spoustu námětů k zamyšlení. Ovšem přijde mi i částečně pokrytecká, když si autor ve vícero případech sám protiřečí. Jako například když knihu začíná stereotypy o filmech o Africe záběry ozbrojenců s AK47, kteří míří k domorodé vesnici. Ovšem tento stereotyp vlastně sám autor následně potvrzuje jako pravdivý v jedné z kapitol věnované diktátorům a jejich zvěrstvům, které páchají na vlastních lidech. Je znát trauma z kolonialismu a autor předkládá mnoho závažných problémů, které díky tomu v bývalých koloniích musí řešit. Ale přijde mi, že přes 60 let samostatnosti státu je dostatečně dlouhá doba na to, aby se na koloniální útlak stále africké státy vymlouvaly. Když i v Africe najdeme státy, které se s koloniální minulostí vypořádali dobře. O nichž se píše i v této knize. A rozporů v knize by se našlo více. A je zajímavé, že tuto knihu autor píše jakožto hrdý Nigerijec, který však žije v Londýně. To samo o sobě také o něčem svědčí.