Gabriela
Saturnina pana Jirotky miluji. A vždy, když vidím koblihy, mě napadá jediné... Bohužel se podobně krásné příhody v pokračování od pana Macka nevyskytují. Když bych byla trochu jedovatá, řekla bych, že autor chtěl přiživit svoji uhasínající hvězdu na knize, která je téměř každému milá. Jediný vtipný gag o kocourkovi a jeho drápcích je ukraden panu Jahelkovi... Neočekávala jsem příliš, ale neustálé opakování toho, že se všichni večer sešli na lehátkách na terase a toho, že se hlavní hrdina chtěl na něco Saturnina zeptat, ale nestihl to či nenašel odvahu..., to mé nadšení z knihy ještě ochladilo. Dávám 3 hvězdičky. A to hlavně za autorovu odvahu. Protože pustit se do pokračování Saturnina, to už by mohl zkusit i pokračování Malého prince. Také by se našli ti, kdo by dílo ocenili...
