Saturnin při chuti

Tak samozřejmě Jirotkův Saturnin je nepřekonatelný. Ale pokračovalo to přibližně ve stejném duchu, tak se mi knížka četla dobře. Nechyběly staré oblíbené postavy, např. teta Kateřina, Milouš a přibyly nové, třeba Gin s Tonicem. To nejsou lidé, ale psi..

Lázeňské radovánky naší známé partičky, kde bych určitě chtěla být účastníkem! Ano, není to Jirotka, je to Macek, ale celý je to nenáročně moc príma čtení. Je mi docela líto, že už to definitivně končí. Dokud se pokračování nechopí někdo další...?! "Já, jsa milovník vína, pivo nepiji, ale mlčel jsem a jen jsem si v duchu pomyslel, že staří Řekové měli svého Dionýsa, víno a radost ze života, kdežto dnes máme Freuda, pivo a komplex méněcennosti. Nicméně též uznávám, že ve víně je pravda, v pivu svoboda a ve vodě bakterie." "Ještě horší je to pak s popisem vzhledu, kdy existuje pravděpodobnost hraničící s jistotou, že 'půvabný diblík' je vrásčitá babka a 'mladá dáma, dle soudu jiných krásná' je pavlačová drbna, kterou někdo ohodnotil slovy: 'No, ty kráso!'" Já se bavila!