Krátká novela, kterou napsal Džibrán v arabštině a vydal v roce 1912 a ve které vychází z vlastních zkušeností. Bejrut, počátek minulého století. Mladík Chalíl se tragicky zamiluje do dívky Salmy, ona do něj, ale je přislíbena jinému, který jen touží potom zmocnit se přes ni majetku Salmina otce... žádnej happy end nečekejte. Na pozadí Džibrán rozebírá, mimo korupce a práva žen, i silný ústřední motiv matky, i toho, jak život bez matky člověka poznamená, sic Salma o matku přišla, když jí byly tři roky. Je to takové citlivé čtení, raný Džibrán, ale já sám mu obtížně přicházím na chuť, jeho styl je na mě místy asi až příliš jemný, ačkoliv vím, že jednotlivě, mi některé jeho básně přijdou neskutečné, třeba jeho 'Do Not Love Half Lovers' považuju za jednu z nejsilnějších básní, jakou jsem kdy četl. (...) "Může jedno zlomené srdce potěšit druhé?"(...) "Lidé si občas naivně myslí, že láska je plodem dlouhého svazku muže a ženy a dlouhodobého dvoření. Láska je však spíše dcerou duševního souladu. Pokud se dvě blízké duše setkají, vzniká láska v jednom okamžiku. Pokud láska nevznikne najednou a nečekaně, nevznikne ani po letech, ba ani po staletích."