Zemí šelem

Pohodová kniha s hezkým příběhem (i když místy byla možná trochu víc naivní, než by se slušelo) odehrávající se v poutavé indické přírodě společně s obrovským slonem v jedné z hlavních rolí... co víc si může mladé srdce čtenáře přát? Ale věřím, že i dospělejší si v této knize najdou něco, co uspokojí jejich touhy po slušném literárním zážitku. Takový klasický styl Julese Verna... Slabčí 4*.

Další z řady Verneovek, která mě v dětství minula a přečetl jsem ji až nyní. Četlo se to dobře, ale to zastarání tam už bylo dost poznat. Klasické dobrodružství Angličanů v Indii. Je rok 1867 a inženýr Banks sestrojil parního slona, který dokáže táhnout vagóny. A tento parní slon se vydává na expedici po severní Indii a jako posádku má například plukovníka Munroa, kapitána Hooda a Francouze Mauclera, který je vypravěčem dobrodružství. Před deseti lety došlo k povstání sipíhijů a jeden z vůdců povstání Nana Sáhib zabil manželku plukovníka Munroa. A nyní po deseti letech se objevil opět na veřejnosti. Tak vzniká plán, jak expedice s parním slonem na sebe má upozornit a Nana Sáhiba, který se stal vůdcem banditů, na sebe přilákat. Z Kalkaty až k úpatí Himálaje a odtud do Džabalpuru. Po cestě divocí sloni, bandité a tygři. Britové s ledovým klidem loví divou zvěř, obdivují krásy Indie a směřují k setkání s Nana Sáhibem. Četlo se to dobře, ale je to jen takový mírně nadprůměrný Verneův román. Spíše je to takový dobový cestopis a popis loveckých zážitků. A nebyl by to Jules Verne, aby v závěru nepřišel klasický happy end.