Možnost nahlédnout vyšetřovatelům pod pokličku jejich práce - tomu se prostě nedá odolat. Navíc, pokud o svých případech vypráví takový machr, jakým pan Štoček bezesporu je. Poutavou formou vypráví o jednotlivých případech a ukazuje, že víc než akce, je to často mravenčí práce, pečlivé shromažďování důkazů a opatrné proplouvání mezi pravidly a paragrafy. Že policisty často přepadá frustrace v boji s byrokracií nebo že funguje prvek náhody, díky kterému se občas vyšetřování konečně posune vpřed. Otázky paní Bechynkové v závěrečné kapitole mi přišly celkem zbytečné. Přínosnější by byl třeba slovníček pojmů.

Ke druhému dílu bych mohla úplně klidně zkopírovat svůj komentář dílu prvního. Opět několik případů na které už jsem narazila a proto se žádné překvapení nekonalo. Ale i tak mě to bavilo, protože je to prostě druh literatury, který mě vždy zajímal a bude zajímat dál.