Věk mloků

Pokud je John Francis Kovář naživu (?), nadále se skrývá před vyšetřovateli Agentury. Nutno za každou cenu vyslechnout. I posmrtně. KILLER Karolína Francová se vydala do světa JFK a velmi se jí to povedlo. Nejen že zahrnula do příběhu Johna F. Kováře, který je stále na černé listině, ale ještě dala příběhu jinou normu. Její hlavní postava Nikita Bernstein je odhodlána přijmout svůj osud a žít v takovém světě, který ji „pohltil“. Což zatím v žádném příběhu nebylo. Navíc je to poprvé, co je kniha psána (vyprávěna) v ICH formě, což přineslo do série zajímavé a čtivé oživení. Malá ochutnávka: Na své záchraně jsem začala pracovat 28. dubna a měla jsem na to sedm dní. Biblický podtext toho čísla mě jako nevěřící dost iritoval, zvlášť když Bůh sedmý den odpočíval a já budu sedmý den nejspíš mrtvá....... Tenhle svět se mi moc líbil a rychle jsem jím prošel - proplul - (pročetl) Obsahuje i jistou poctu Karlu Čapkovi za jeho přínos do literatury,. Zvláště pak jeho Válka s mloky (Někdy Válka s Mloky) je tu evidentně vedena v paměti a vlastně je jen trochu doplněna a pozměněna. Inu jiná realita, jiný svět. CITÁT - Nahá v ledové vodě jsem si po své proměně připadala víc žensky než kdy jindy. PS – Nutno dodat, že zatím co Miroslav Žamboch vtisknul Andree de Villefort zelené oči, někteří jiní zase hnědé oči, Karolína Francová ji zobrazuje jako modrookou. Příběh (knihu) mohu vřele doporučit. Na konci knihy je povídka s názvem Zřídlo moci. Povídka je vtisknuta do paměti v profilu Karolíny Francové. Napsal jsem k ní komentář a samolitr jí ohodnotil. Svůj svět si musíme zasloužit.

Tedy, velké překvapení. Tento podvodní svět mě velmi ohromil. Krásně propracované se spoustou lásky, ale i smutku. Velmi krásně se to četlo a zajímavostí je, že příběh si hlavní hrdinka sama komentuje. Tak že i tento způsob psaní se povedl. Jen tak dál.