Fascinující čtení o bájných hrdinech , řeckých bozích, mytologických příšerách. Mě kniha provází celý život a její hrdinové se stali jeho přirozenou součástí i díky symbolice, kterou nám nabízejí. Nevím, kolikrát jsem usedla spolu s Faetónem do slunečního vozu, vždy si budu přát, aby Pandora neotevřela svoji skříňku a pokaždé se zeptám, proč se Orfeus ohlédl. Kdykoli si navlékám prsten, vzpomenu na Promethea a píchne mě v pravém podžebří, s ranní rosou si připomenu žal boha slunce Helia nad ztrátou svého syna. Trojský kůň pro mě bude vždy symbolem zrady a Sisyfos symbolem marné snahy, na kterou je i chytrost krátká. A na každého z nás čeká Charón ve své pramici ... Co dodat? Kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků a ve Francii se stala i školní četbou. P.S: Věděli jste, že pan Eduard Petiška psal i texty k příběhům o Krtečkovi? Spisovatel mnoha žánrů, narozený 14. května, stejně jako císař a český král Karel IV.

Pořídila jsem vnukům krásné vydání Petiškových starých řeckých pověstí s moc hezkými ilustracemi Václava Fialy. Prolistovala jsem je a zjistila, že už jsem z nich spoustu věcí zapomněla.... Knížka je sice určená pro děti, ale vsadím se, že dneska většina dospělých o Prométheovi, Orfeovi, Tantalovi ani dalších starořeckých bozích a vládcích a jejich příbězích vlastně vůbec nic neví. A přitom osobně považuji alespoň jakousi znalost starověkých dějin a s nimi spojených božstev za součást obecné vzdělanosti. Takže k oprášení kdysi nabytých znalostí anebo k základní orientaci není tahle knížka vůbec špatná. Navíc obsahuje mapku starověkého Řecka a na konci rejstřík základních pojmů. Mně se moc líbí a doporučuji. P.S. Ví snad někdo, kdo byla Nioba, kde se nachází tartar anebo za co vlastně trpěl Tantalos?