Soumrak Camelotu

Agent John F. Kovář se tentokráte dostává do Camelotu. A opět dokazuje, že je pravým opakem zlovolnosti a krutosti, že je ochotný riskovat vlastní život pro své přátele a někdy i nepřátele. Tato mise se může jevit jako cestování do minulosti. Ale i když potkáme Artuše nebo Lancelota, věřte, je to další z mnoha paralelních světů. Podobnost může být náhodná. Trochu rozdílný příběh, než na které je fanoušek JFK zvyklí, ale je napsán s velkým citem a umem. Já byl velmi spokojen a Karolína Francová si určitě tento svět zaslouží. Malá ochutnávka: Nitro mu svíralo zlou předtuchou. Havrani zpívali píseň smrti. Otevírali brány onoho světa. Zvali mrtvé k poslednímu tanci, kroužili s nimi v divokém víru a vedli je k rozevírající se bezejmenné propasti, okovy jejich křiku je táhly k poslední pouti. Jak už jsem si zvykl – John Francis Kovář prožívá prostě některé mise jinak, než nám jej Miroslav Žamboch osvětlil. Zde je JFK opět skoro bez humoru, je akční, mlčenlivý a nepije pivo. Příběh je lehce ponurý, magický a zároveň lehce čitelný. Kdo se do tohoto světa, světa Lancelotu podívá, neztratí se a možná bude povýšen na rytíře. Dobu může změnit i jediný skutek. Do profilu paní Karoliny Francové jsem vepsal a mečem potvrdil deset záseků. Hledej pod Camelotem v místnosti Citátů. CITÁT - Sexuální magie, ta jediná dokáže přehlušit tep dravých instinktů a zabijáckou podstatu. Poznámka: Materiál není určen do lidských rukou, mohl by způsobit deformaci kauzality.

Karolína Francová mile překvapila. Její svět je věrohodný a mě se v něm líbilo. JFK sice není takový, jaký se jevil v předešlých dílech, ale dá se to s ním vydržet. Absence humoru není chybou příběhu, ale tím, že paní spisovatelka si v něm asi moc nelibuje.