Smrtka

Moc znepokojivé... Pojetím, odvahou a humanitou budoucnosti. Román zařazený jako literatura pro mládež... A mě tato ledabylost nálepky překvapuje. Ano, příběh není psaný složitým stylem, ale hloubka cynismu a krutost uvnitř vyprávění by neměla být určena těm, kteří teprve dospívají, i když hlavními hrdiny v knize jsou jejich vrstevníci. Málokdy se mi stane, že u knihy cítím strach a beznaděj. Lidstvo má před sebou jistě mnoho staletí své existence, ale... Pan Shusterman zde předložil pro lidstvo "dobrou" budoucnost. Ale s výhradou a výstrahou. V románu najdeme i pohlazení, čemuž se říká láska. Lidé budou stále stejní. I když se dožijí věku, o kterém v těchto dobách můžeme pouze snít.

Smrtkou jsem Neala Shustermana definitivně pasovala na krále YA dystopií. Jeho světy jsou vždycky nějakým způsobem ulítlé, ale slovy klasika "nastavují zrcadlo současné společnosti" - ať už jde o svět, ve kterém se děti pěstují na orgány (Bez šance), případně společnost, která se prakticky ze dne na den ocitá bez vody (Sucho), nebo jako u Smrtky o svět nesmrtelnosti - lidstvo vymýtilo všechny choroby a díky pokročilým technologiím dokáže opravit prakticky jakékoli zranění. Lidé nestárnou, můžou "obrátit list" (tedy nechat se zpětně omladit) na libovolný věk. No není to paráda? Kdo by si takový nádherný svět, bez smrti, stárnutí a utrpení nepřál? Jenže nebyl by to právě Neal Shusterman, aby nám neukázal, že není všechno zlato, co se třpytí... Na knížce mě bavilo úplně všechno - perfektně vystavěný svět, sympatičtí hrdinové (nejen hlavní dvojka, ale své kouzlo měla i Curie s Faradayem), čtivý příběh s pár zajímavými zvraty a pozor - prakticky žádná romantika... Nesporná přidaná hodnota bylo pro mě osobně vyhledávání si všech patronů smrtek - někteří jsou notoricky známí, ale jsou i tací, o kterých jsem nevěděla zhola nic, takže vyhledávání jejich životopisů mi rozšířilo obzory :-) Jediný problém, který teď mám je, že nevím, jakou patronku bych si zvolila sama pro sebe, být aspirantem na smrtku :-)