Pomiluj smrt

„Že to byla sebeobrana? To přece nemění nic na tom, že před tebou leží kus masa, z něhož vyprchal život tvojí vinou.“ „Obyčejně ženy mužům neukusují penisy.“ Desátý příběh ze série Zrnka temnoty mě mile překvapil. Příběh má zajímavou postavu, temné prostředí a velmi povedený konec. Všichni účastnící tohoto thrilleru nejsou normální. Každá postava má svou temnou minulost a někteří i hodně krvavou přítomnost. Veronika Fiedlerová mě mile hrůzně překvapila. Zjistil jsem, že napsala tři mysteriozní detektivní příběhy a určitě si je nenechám ujít. Pomilovat smrt má temný prostředí a smutnou hlavní postavu. Malá ochutnávka: Máš pravdu. Život je utrpení. Je to cesta ke smrti. Konec je vysvobozením z útrap existence. Mezistupeň k rozkladu. Zní to tak . . . klidně, bezpečně. Proč se tedy rovnou neutopit v těch hlubokých světlech, zaplavená teplem. Neboj se, vůbec to nebude bolet. . . Dívka se jménem Aloisie Margetzin by si podle mého zasloužila větší pozornost a vůbec bych se nebál knižního zpracování. Příjemnou věcí je i fakt, že svůj příběh si vypráví v ich formě. Její proměna-kletba-osud je sice celosvětové klišé, ale je to opět z jiného pohledu, spíš takového romantického. Zpracování se velmi povedlo. A protože je to knížečka o 130 stranách, nenudí a rychle se to čte. A ačkoliv je to krvavé, hlavní hrdince stejně fandíte. Opět povedený příběh v této edici. Citát: I když jsem poznala, jaká je zrůda, bylo mi ho nakonec líto.

Moje oblíbená edice Zrnka temnoty opět nezklamala. Již od prvních řádků se mi morbidně tajemný příběh skvěle četl. Pestrý děj ve dvou časových rovinách do sebe výborně zapadá a člověk se při čtení rozhodně nenudí. Autorka dokáže neustále udržet čtenářovu pozornost a silné napětí. Líbí se mi kombinace thrilleru, hororu a lehké erotiky. Samotné vzrušující dějství je povedeně zkombinováno s vnitřním monologem a úvahami hlavní hrdinky Luisy, která se postupně ztrácí sama sobě a přetváří se v docela jinou bytost, kterou je nelehké mít pod kontrolou.