Ostravská mystéria

Je krátce po 1. světové válce a legionář Martin Vácha v Ostravě prochlastává svůj nevalný plat suplenta. Farář Bronský při péči o své stádečko rovněž občas zavítá do knajpy, zatímco účetní Hanka Sikorová ukájí adrenalinové potřeby jízdou na motorce. Cosi záhadného však útočí v šachtách a přitáhne pozornost akční trojice... Zhruba takto začíná první příběh z osmi povídek, plných ostravské rázovitosti (připravte se na popisy skutečných míst a prznění mateřského jazyka) a nadpřirozených jevů ve škále od podzemních bytostí, přes vlkodlaky, po agrární peripetie Sovětského svazu. Hlavní hrdinové zůstávají stejní, také několik vedlejších charakterů nemizí s odehráním své scény a průběžně zasahují do děje po celou knihu. Přes zjevnou autorovu snahu, aby postavy nešustily papírem, bych přece jen uvítala vrstevnatější psychologii přinejmenším u těch nejdůležitějších. Vlastně by stačilo duševně doladit dominantního Váchu, Sikorka s Bronským se postupně stahují do pozadí. Ještě bych vytkla zbytečně se opakující informace + fráze a doporučila eliminovat nepopulární bůžky ze stroje. Jinak docela fajne čtení. Tahle kniha je mým seznámením s tvorbou Marka Skřipského a hádám, že do ní promítnul kus vlastní osobnosti: čichám, čichám kladný vztah k Ostravsku, ke zbraním (především těm střelným), k hospodám a s nimi souvisejícím činnostem (alkohol, tabák), k historii a také respekt k mužům v uniformách. Pro rodačku a dlouholetou obyvatelku Ostravy je tahle knížka prakticky povinnost, užila jsem si důvěrně známé lokality v jiné době a za to přidávám hvězdu. Většina povídek přece jen šplouchala v hladině mírného nadprůměru: první dva příběhy mě oslovily nejvíc, potom šla křivka zájmu poněkud dolů. 70%

docela fajne čtivo - žiju vedle Ostravy a kus života přímo v ní, jak píše Metla - pomalu povinná četba.. První povídka mě docela vyděsila - nácci ? co jsem si to půjčila ?? po 3 týdnech jsem se ke knížce vrátila, bo byl čas vracet do knihovny, a napodruhé se začetla s mnohem lepším výsledkem..opominu historické nesrovnalosti (obsáhlý rozbor Waula) - mě tyto věci historické, podrobnosti a data velmi rychle fičí z hlavy, takže si spíše zapamatuji jeho výklad , než originální informace - a užila jsem si čtení jako takové - dobrudružná fantasy. Jak píše většina .- nejvíce se mi líbily první dvě - Zrození trojice a vlkodlačí epizodka.. dále to bylo o poznání nudnější, navíc opravdu šablónovité.. (nejvíce nudila Červená a bílá) Hanka se zvrhla v takovou nějakou Xenu či co.. popis Váchova chlastání pořád dokola taky nebavil. Nejlepší z trojlístku byl farář Bronský... Ano, autor zřejmě fandí historickým, zbraním, jelikož se popis opakoval často, různé typy revolverů a střelných zbraní taky zanechají minimálně na chvilku stopu ;) Škoda Vítka a Radegasta, představovala jsem si jiný konec... Poslední Potomek zas celkem fajn čtivo, které vylepšilo dojem... celkově však neotřelý počin, který jsem ocenila díky lokálním vazbám. a úryvek paradoxně z Červené a bílé : "Důstojník upustil nagant, vyplivl červený chuchvalec krve apomalu se vrátil přes okenní římsu k trávě. Zásadní věci se mnohdy seběhnou až neuctivě rychle."