Opuštěná společnost

Výborná kniha plná informací, výstižných názorů a postřehů. Publikace především zalepila díry mé neznalosti, a pak taky udivovala a zarážela. Autor píše poutavě, nezabíhá do podrobností, uvádí jen podstatná fakta, čímž čtenáři předkládá přehlednou mapu politické scény od dob Masaryka po současnost. Je to povedená kniha pro zájemce o současné dění i čítanka pro politiky, kteří zapomínají na tradiční hodnoty. Pro mně kniha roku 2017.

Prosté a geniální. Tabery sesbíral a do logických celků pospojoval mimořádné penzum informací napříč takřka celým uplynulým stoletím české, československé a světové historie. Jejich další analýzou, srovnáváním, dedukcí, syntézou... dochází k prakticky jediným správným závěrům. Prosté a pravdivé. Ale abych nezlehčovala. Ne každý, kdo má tytéž ingredience, upeče stejně dobrou buchtu. Tabery netahá králíky z klobouku, jak si dnes už mnohý z nás zvykl přI čtení podobných materiálů, ani nedeklamuje prázdná, zato úderná a líbivá hesla. Naopak, předkládá fundovaná, informativní stanoviska a dochází tak k podloženým závěrům (ne vždy zcela nestranným) s nimiž pokud byste však chtěli nesouhlasit, tak povětšinou jedině z důvodu ideologických. Říkám povětšinou, protože ani já s Taberym 100% nesouhlasím. To je však dáno zejména volbou/obhajobou některých ilustračních příkladů a někdy ne zcela vyčerpávající analýzou zvoleného tématu, což by bylo žádoucí s ohledem na následně vyvozované závěry. I on sám totiž dobře ví, že účel světí prostředky a ví, "kam" sáhnout na podporu svých názorů, či co jednoduše "opomenout". S mými drobnými výtkami by ale právě on neměl mít problém, pakliže sám obhajuje kritické myšlení :). Opuštěná společnost. Tabery sám objasňuje proč zvolil tento název. Zajímavý pro mne je ale i v kontextu existence a výkladu fungování sociálních sítí a coby příčina se nabízí i celospolečenský a politický trend, který cílí takřka výhradně na individualitu a nikoli společnost jako celek. Velmi taky oceňuji volbu témat. Například kapitola hodnoty vs emoce je zcela aktuální, současně však platná bez ohledu na dobu, kdy se posuzuje. Čímž ale nelze opomenout ostatní stejně tak dobře zvolená témata. Jeho pregnantní analýza využívání a vlivu sociálních sítí je jednoduše dokonalá, stejně jako esej o populismu. Část k NGOs je zajímavá, ale určitě ne vyčerpávající a totéž lze říci o kapitole o EU, které připomíná nakouslé jablko, kterým navíc hlodá malý červ. Neříká žádný "euroskeptik" či "eurohujer", ale někdo, kdo tak trochu zná fungování EU. Nejde na každý pád o žádné nudné čtení. Ba naopak. Takřka všechny zvolené aktéry Taberyho dějinných i současných politických a společenských dilemat člověk dobře zná. Čímž ovšem Tabery riskuje nemalý názorový střet, protože on má samozřejmě jasně nastavený kurz. Takže ti, co by si knihu měli přečíst nejvíce, tak s největší pravděpodobností neudělají. A pokud ano, tak se pouze utvrdí ve svém vlastním postoji, protože cestou interpretace nebo také nepochopení lze v zásadě dojít i ke zcela opačným závěrům. Tabery nám tak či onak udělal obrovskou službu, ať už má ve všem pravdu či nikoliv. Lidská paměť je krátká a vysoce selektivní. "Zbavit svět lži je víc než odzbrojení. Jaké to bylo divné jasnozření, když náš Masaryk vepsal do našeho státní znaku slova Pravda vítězí. Jakoby tušil, že jednou lež podnikne generální útok na náš stát a národ, a už předem razil heslo pro toto utkání. S tím heslem můžeme jít do boje; ale jenom s tím heslem může jít celý svět do míru. Neboť jenom bez lži se mohou lidé a národy dorozumět, ať mluví jazykem kterýmkoliv. Bože vrať světu pravdu!" "Pokud někdo upozorní diskutujícího na nepravdy, stačí ho zablokovat či vymazat. Sociální sítě tak lidem umožňují nevystavovat své názory jakékoliv konfrontaci." "Sociální sítě přiblížily lidi k sobě tak blízko, že si nikdy nebyli vzdálenější." "Pojem intelektuál slouží především ke zhodnocení nebo devalvaci druhých. Už proto se stává jen zřídka, že by někdo sám sebe označil jako intelektuála."