Opět jsem se s radostí ponořil do světa Vlastimila Vondrušky- světa nekomplikovaného práva, přítulných žen, logických úvah a vynalézavých pátračů. V této knize řádí Jiří Adam z Dobronína v době krále Ferdinanda, kde všici kradnú, ale platí za to hrdlem. Ještěže mám teď k dispozici další nálož podobných knih stejného autora a už se na ně samozřejmě hodně těším!

Asi to bude jedno z mých nejhorších hodnocení, nepíše se mi lehce, ale cítím a mám jej na jazyku už od první kapitoly této knihy. Spisovatele Vlastimila Vondrušku jsem si velmi oblíbila, jeho knihy, obzvláště epopeje, jsem vždy hodnotila velmi kladně a všem je doporučovala a stále doporučuji. Na literárně-historickou besedu, která proběhla před lety u nás v knihovně, vzpomínám v dobrém ještě dnes a určitě bych uvítala její pokračování. Prostě, šla bych znovu :) Sérii, Letopisy královské komory, hodnotím výborně (pěti hvězdičkami) pouze do jejího VI. dílu. Po Smrti mučednice má tato série už jen klesající tendenci, která se v současné době pohybuje na úrovni dvou hvězdiček a blíží se odpadu. Šílená překombinovanost děje, množství postav, podobnost jmen, neuvěřitelnost náhod , složité příbuzenské vztahy a špatná charakteristika postav - to snad už není ani stejný spisovatel. V celé sérii mi opravdu chybí posloupnost děje. V jedné knize je Rozárka vdanou ženou, v dalším vydání opět svobodnou dívkou a pak vdanou a zase svobodnou. Jednou má dítě, pak ho zase nemá....atd. Kdo se v tom má vyznat!!! Je mi to líto, ale opravdu bych přála královskému vyšetřovateli Jiřímu Adamu z Dobronína poslední, povedený a dokonalý případ a pak už jen pokojnou smrt. Něco krásného by skončilo a mnoho krásného by mohlo vzniknout, s novým vyšetřovatelem a jiným panovníkem. Snad k tomu nebudu muset vyměnit i spisovatele. S hlubokým zármutkem v srdci je to dnes za dvě hvězdičky.