Navnaděn nekonečným množství recenzí a názorů na tuto knihu jsem čekal neskutečně epickou akční fantasy jízdu plnou detailně popsaných a vygradovaných bitev, dotažených až na hranici absurdity ...něco ve stylu Drizzta, či Gotreka. No - nedočkal jsem se. Každopádně to neberu jako negativum - sice se styl příběhu netrefil do mých osobních priorit, ale rozhodně to nepovažuji za chybu. Na rozdíl od výše zmíněných postav z Forgotten Realms a Warhammeru, se zde nekoná veselá, přehnaná a epická akce, kdy jeden hrdina sám pozabíjí tisíce nepřátel a ani se zde nejede podle zjednodušeného schématu "Hodný hrdina versus zlý padouch, plus pár černobílých postav, které se později vybarví" ... Kniha je překvapivě surová, moc se s hrdiny nemazlí, bojové pasáže jsou (až na pár málo vyjímek) popsány krátce a věcně, nezabíhají do detailů a spíše se celé pojetí příběhu a popisy soustředí na hlavní hrdiny, kteří jsou skutečně propracovaní, mají charisma, mají své touhy, obavy, strachy, motivace, vývoj osobnosti v průběhu děje a vůbec zde působí každá postava svébytně a žije svým vlastním životem. Dokonce ani "ti zlí" zde nejsou vykresleni pouze jako tupé a zlé stoje na zabíjení (jako u 99% ostatních fantasy románů) ale jsou to pořád jen lidé se stejnými vlastnosti, jako výše popsaní hlavní hrdinové. Díky tomu celý příběh působí až reálným dojmem a o to více mě vtáhl do svého děje. Styl vyprávění je neuvěřitelně krásně čtivý, v příběhu se nelze ztratit, vše je velmi přehledné a hlavně se každou chvíli stane něco zajímavého, co vám nedovolí odpadnout z vlny napětí. Gemmell dokáže čtenáře do svého světa vtáhnout takovým způsobem, že se s postavami krásně sžijete a cítíte s jejich pocity a obavami ... až dokáže v čtenáři vzbudit i jejich pochybnosti a donutit ho přemýšlet, zda bylo skutečně potřeba obětovat v bitvě tolik lidí, jestli to nešlo udělal celé jinak, dohodnout se s nepřítelem, nebo raději utéct a žít klidný život jinde...jeho spisovatelský um na vás přenese všechny pocity hlavních postav a připadáte si, jako byste tu pevnost před půlmilionovou hordou divochů museli s hrůzou v očích a strachem v srdci bránit s nimi a zároveň bojovat se svými pochybnostmi. ...ne tak Druss. Ten si se svoji sekerou stoupne na hradby, bude čelit statisícovému vojsku s nezlomným odhodláním nikdy se nevzdat a vydrží až do samého konce. Protože on je pravá Legenda !

Jsou knihy, které rozesmutní, knihy, které pobaví i knihy, na které po přečtení ihned zapomenete. A pak jsou knihy, které vás zasáhnou a nezapomenutelně se vám vryjí do paměti. Za jednu takovou považuji Legendu od Davida Gemella. V téhle Gemmellovce totiž najdete odvahu, zbabělost, romantiku, nezlomnost, zahořklost, moudrost, slitování i obětavost. Kniha oproti jiným fantasy nevypráví příběh pouze jednoho hrdiny (potácejícího se životem od kolébky do hrobu a zachraňujícího v mezičase vlastní království či rovnou celý svět), ale vystupuje v ní hned několik rozličných postav. Ty se od sebe vzájemně neliší pouze vzhledem či povoláním, nýbrž i povahou a zázemím, z něhož pocházejí. A právě díky tomu jsem si mezi nimi dokázal snadno najít tu svou, která mi svým vystupováním imponovala a dokázal jsem s ní snadno ztotožnit. Jediné, co dle mého osobního názoru této knize ubírá maličko na čtivosti a originalitě, je trochu rozvláčný začátek a kapitoly bez názvů, avšak nic z toho není tak zásadní, abych jí kvůli tomu musel ubrat v celkovém hodnocení.