Jedna z mých nejoblíbenějších autorek severské krimi, na její detektivní příběhy se mimořádně těším. Její nová série, s Augustem Strindbergem v hlavní roli, má docela dobře našlápnuto a tak hodnotím vysoko. Příběh je vícevrstvý, několik dějových linek, s kořeny v minulosti, se prolíná až do samotného konce, který graduje a je opravdu pěkně vymyšlený. Kristina umí budovat atmosféru pomocí popisu prostředí švédské vesničky i doby, kdy se odehrává (ne nadarmo se tato série nazývá "atmosférická") a tak si nemusí vypomáhat popisem krutostí a násilí. Přesto čtete příběh jedním dechem, s velkou mírou napětí a očekáváním, jak vše dopadne. Ale, v rámci objektivity, musím napsat, že (doufám, že prozatím) na mou milovanou sérii s Alexem a Fredrikou, zatím nemá. Ale to jsou mé subjektivní, možná trochu nostalgické, pocity, které na kvalitě této knihy mnoho neubírají. Pro milovníky pomalejších, psychologických detektivek bude tato série určitě skvělým čtením. A já budu netrpělivě očekávat další díl. A ještě k obálce, je opět skvělá.

Kristina Ohlsson se pokračováním série s Augustem Strindbergem opravdu vytáhla. Více než pětiset stránkový příběh "problémové" rodiny je neskutečně propletený a přitom v něm není slabšího místa. August si vede výborně a vůbec netouží po tom, aby se zase zapletl do nějakého vyšetřování. A přece ... Ke konci je už sice docela zřejmé, co se vlastně kdysi přihodilo, a přesto jsem s napětím dočetla až do poslední stránky. Ledoborec se Kristině prostě povedl a já mohu knihu jen doporučit.